Vlkolínec

Tato medaile, která je zušlechtěna dvěmi kovy, je věnována jednomu z nejobdivovanějších skvostů slovenské historie – Vlkolínci.

Numismat je zušlechtěn ryzím žlutým zlatem (999/1000) a ryzím zlatem růžovým (999/1000). Je zpracována v nejvyšší kvalitě ražby a ražena je speciálním leštěným razidlem. Díky velkorysému průměru medaile (45 milimetrů) vyniknou i ty nejmenší detaily.

• Avers medaile vyobrazuje vzácnou historickou dvoupodlažní srubovou zvonici, která je typickým prvkem Vlkolínce a erb města Ružomberok.
  
  
• Ústředním motivem reversu medaile jsou Tatry, které představují symbol Slovenské republiky spolu se svým charakteristickým Lomnickým štítem. Okruží reversu je doplněno o vyobrazení ornamentů čičmanské lidové architektury. Po stranách je zobrazena stylizovaná malba kohoutů

Obec Vlkolínec je typickou vrchařskou vesnicí a nachází se v pohoří Velká Fatra pod vrchem Sidorovo v nadmořské výšce 718 metrů. První písemná zmínka o obci je z roku 1376, kdy se vzpomíná jako ulice města Ružomberok.

Objednávkou získáte:

• Záruku nejvyšší kvality ražby
• Numismat zušlechtěný ryzím a růžovým zlatem
• Certifikát autentičnosti

Objednejte si jedinečnou medaili věnovanou Vlkolínci v kombinací dvou barev zlata.

Kov:

měď a zinek

Zušlechtění:

ryzí žluté a růžové zlato 999/1000

Kvalita:

nejvyšší kvalita ražby

Průměr:

45 mm

Hmotnost:

35 g

Země původu:

Slovensko

Název Vlkolínec byl podle jedné z pověstí, odvozený od výskytu vlků v této lokalitě. Znakem obce je heraldická růže s jehličnatým stromem na pažitu. Obec je od roku 1977 prohlášena za památkovou rezervaci lidové architektury a od roku 1993 je zapsána do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Důvodem je, že ve vesničce se zachoval unikátní soubor 45 původních, téměř nezměněných selských domků, které jsou ze dřeva, a z nichž většina pochází z 19. století.

Vzácnými stavbami obce jsou roubená zvonice z roku 1770, srubová studna z roku 1860
a barokně klasicistní kamenný římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875.

Vesnička měla nejvíce obyvatel v 18. století, kdy ji utvářelo více než 70 domů a několik hospodářských budov. Během 2. světové války v roce 1944 byla část obce vypálena německými vojsky. Samotná vesnice je dnes živý skanzen – vstup do vesnice je možný během celého roku.