Římský císař a český král Rudolf II.

Rok 2022 přinesl hned dvě výročí, které můžeme společně s touto pamětní medailí oslavovat. Jedná se především o 470. výročí Rudolfova narození, ale i o 410. výročí od jeho úmrtí. 

Osobnost Rudolfa II. máme spojenou především s jeho sídlem v Praze, kam z Vídně přesunul svůj císařský dvůr. Byla to doba kulturního a intelektuálního rozkvětu Prahy, která se díky tomu ihned stala žádanou mezinárodní metropolí plnou učenců, umělců, diplomatů, obchodníků, členů šlechty i císařského a královského dvora. Toto období dějin města Prahy se stalo natolik signifikantním, že si vysloužilo i vlastní název „Rudolfinská Praha“, pod kterým jej všichni známe.

Pamětní medaile byla vyhotovena ze základního kovu a navíc zušlechtěna ryzím zlatem 999/1000. 

Disponuje extrémně nízkou limitací, bylo vyhotoveno pouhých 500 kusů pro sběratele na celém světě. Medaile je uložena v elegantní kazetě včetně Certifikátu autentičnosti.

Objednávkou získáte:

• Zušlechtění ryzím zlatem 999/1000
• Jistotu velmi nízké limitace - 500 kusů
• Certifikát autentičnosti & elegantní kazetu

Připomeňte si tohoto českého krále a římského císaře Rudolfa II. a oslavte tak 470. výročí jeho narození společně s touto překrásnou pamětní medailí zušlechtěnou ryzím zlatem, kterou naleznete pouze v nabídce Národní Pokladnice! Jinde hledat nemusíte.

Kov:

Základní mincovní kov

Zušlechtění:

Ryzí zlato 999/1000

Průměr:

Cca 30 mm

Hmotnost:

Cca 12 g

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2022

Limitace:

500 ks

Rudolf II. se narodil 18. července 1552 ve Vídni jako třetí potomek Marie Španělské a císaře Maxmiliána. Spolu se svým bratrem Matyášem byl vychováván u svého strýce Filipa II. ve Španělsku. Toto prostředí položilo základy jeho zájmu o umění, ale také psychickým potížím vzniklým přísnou katolickou výchovou i nedobrými vztahy v rodině.

Roku 1572 se Rudolf stal uherským králem a roku 1575 králem českým a římským. Přestěhoval se z Vídně do Prahy a začal zde naplno uskutečňovat své umělecké aktivity. K císařskému dvoru se sjížděli umělci a vědci z celého světa a Praha se tak stala kulturním centrem evropského významu. Císař se zajímal také o vědu, hlavně o astronomii, matematiku, fyziku a chemii. Jeho zájmu neunikla ani černá magie a čarodějnictví.

Dobová svědectví říkají, že byl spíše vážné povahy a svou nechuť k žertům dovedl dát patřičně najevo. Okolí si získával hlavně svými vědomostmi a schopností orientovat se v politickém a kulturním světě. Nerad měnil svá rozhodnutí a názory, ale v řešení problémů postupoval vždy rozvážně a moudře. Často však podléhal návalům zlosti a svým povýšeným chováním budil nevoli svého okolí.

Za další zajímavou stránku císařova života je považováno to, že zůstal starým mládencem. Plánovaný sňatek s dcerou krále Filipa II., infantkou Isabelou, se neuskutečnil. Rudolf o něj neměl zájem. Měl však mnoho milenek, mezi které patřila i hraběnka Kateřina Stradová. Z těchto vztahů vzešlo asi šest Rudolfových potomků, které ovšem nikdy oficiálně neuznal.

Osobnost Rudolfa II. máme především spojenou s jeho sídlem v Praze, kam z Vídně přesunul svůj císařský dvůr. Byla to doba kulturního a intelektuálního rozkvětu Prahy, která se díky tomu ihned stala žádanou mezinárodní metropolí plnou učenců, umělců, diplomatů, obchodníků, členů šlechty i císařského a královského dvora. Toto období dějin města Prahy se stalo natolik signifikantním, že si vysloužilo i vlastní název „Rudolfinská Praha“, pod kterým jej všichni známe.

Období Rudolfovy vlády bylo však také naplněno mnoha kontroverzemi. Rudolf, u kterého se s průběhem času neustále prohlubovala jeho duševní porucha, měl vážný rozpor se svým bratrem Matyášem. Nenáviděl ho a obával se jeho zrady ve věci získání českého i říšského trůnu. Do jejich sporu zasahovali i členové českých, moravských i slezských stavů, kteří v bratrské roztržce viděli svou příležitost k získání vlastních výdobytků, ke kterým patřila především náboženská svoboda. Složité okolnosti nakonec dohnaly Rudolfa učinit mnoho ústupků jak bratrovi, tak i českým stavům, jenž shodně vnímal jako svou osobní prohru.