Sada Denárů Čeští králové
- Autentické historické artefakty – sada 3 denáru ražených do stříbra
- Denáry, které pocházejí z 15. – 16. století
- Sada obsahuje denáry těchto králů:
- Vladislav Jagellonský
- Ludvík Jagellonský
- Ferdinand I. Habsburský
- Mince jsou zachovány, ve velmi dobré kvalitě
- Elegantní kazeta s Certifikátem autentičnosti součástí balení
- Původní cena: 6 990 Kč
Mimořádně zajímavý historický set. Sadu tvoří tři autentické denáry, které byly raženy v průběhu 15. – 16. století:
- První denár byl ražen za vlády krále Vladislava Jagellonského v období 1490 – 1516. Jeho průměr je 15 mm a hmotnost 0,52 g.
- Denár Ludvíka Jagellonského, který tvoří druhou minci v sadě, byl ražen od roku 1521 do 1526. Průměr dosahuje 15 mm a hmotnost 0,49 g.
- Poslední denár patří Ferdinandovi I. Habsburský a byl ražen v období 1526 – 1563. Má stejný průměr jako předešlé exempláře a hmotnost 0,52 g.
- Denár :
- Vladislava Jagellonského
- Rok emise:
- 1490 - 1516
- Průměr:
- 15 mm
- Hmotnost:
- 0,52 g
- Denár:
- Ludvíka Jagellonského
- Rok emise:
- 1521 - 1526
- Průměr:
- 15 mm
- Hmotnost:
- 0,49 g
- Denár:
- Ferdinanda I. Habsburského
- Rok emise:
- 1526 - 1563
- Průměr:
- 15 mm
- Hmonost:
- 0,52 g
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců. Byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II. a králem uherským od roku 1490; také jako Vladislav II.
Tradičně bývá hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, neboť jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci, což ovšem bylo více způsobeno vnějšími okolnostmi – zvolen v 15 letech, úpadek a zadlužení země po husitských válkách a vládě Jiřího, náboženské rozpolcení země, vedoucí i k papežské podpoře jeho odpůrce Matyáše, zaneprázdnění uherskými záležitostmi včetně turecké hrozby atd.
Ludvík Jagellonský (1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl král český a uherský (jako Ludvík II.). Jeho otcem byl český a uherský král Vladislav II. Jagellonský, matkou francouzská hraběnka Anna z Foix a Candale, která porod toužebně očekávaného mužského dědice zaplatila životem.
Ludvík zůstal v přípravách na válku s Turky, kterých hrozba se šířila, osamocený. Ludvíkovi se nepodařilo postavit dostatečně velkou armádu, jeho výzvy neuposlechla ani uherská šlechta. Na pomoc přišly jenom pomocné oddíly z Čech a Moravy. Pomoc z rakouských zemí, kterou přislíbil arcivévoda Ferdinand, se nedostavila včas. Navíc jagellonské vedení nemělo pro nastávající boj jasně stanovenou taktiku. Srážka křesťanského vojska s více než dvojnásobně početnou a výborně vycvičenou armádou tureckého sultána Sulejmana I. dopadla katastrofálně. Dne 29. srpna 1526 bylo uherské vojsko rozdrceno v bitvě u Moháče. Ludvík se po prohrané bitvě na útěku utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho osobou vymřela česko-uherská větev jagellonské dynastie.
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl německý král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Jeho rodiči byli Habsburk Filip I. Sličný a španělská infantka Jana Šílená. Starší bratr Karel V. se stal roku 1516 španělským králem a 1519 římským císařem. Ferdinandovou manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská. Měli spolu patnáct dětí, mimo jiné Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.
Mimořádně zajímavý historický set. Sadu tvoří tři autentické denáry, které byly raženy v průběhu 15. – 16. století:
- První denár byl ražen za vlády krále Vladislava Jagellonského v období 1490 – 1516. Jeho průměr je 15 mm a hmotnost 0,52 g.
- Denár Ludvíka Jagellonského, který tvoří druhou minci v sadě, byl ražen od roku 1521 do 1526. Průměr dosahuje 15 mm a hmotnost 0,49 g.
- Poslední denár patří Ferdinandovi I. Habsburský a byl ražen v období 1526 – 1563. Má stejný průměr jako předešlé exempláře a hmotnost 0,52 g.
Specifikace
- Denár :
- Vladislava Jagellonského
- Rok emise:
- 1490 - 1516
- Průměr:
- 15 mm
- Hmotnost:
- 0,52 g
- Denár:
- Ludvíka Jagellonského
- Rok emise:
- 1521 - 1526
- Průměr:
- 15 mm
- Hmotnost:
- 0,49 g
- Denár:
- Ferdinanda I. Habsburského
- Rok emise:
- 1526 - 1563
- Průměr:
- 15 mm
- Hmonost:
- 0,52 g
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců. Byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II. a králem uherským od roku 1490; také jako Vladislav II.
Tradičně bývá hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, neboť jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci, což ovšem bylo více způsobeno vnějšími okolnostmi – zvolen v 15 letech, úpadek a zadlužení země po husitských válkách a vládě Jiřího, náboženské rozpolcení země, vedoucí i k papežské podpoře jeho odpůrce Matyáše, zaneprázdnění uherskými záležitostmi včetně turecké hrozby atd.
Ludvík Jagellonský (1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl král český a uherský (jako Ludvík II.). Jeho otcem byl český a uherský král Vladislav II. Jagellonský, matkou francouzská hraběnka Anna z Foix a Candale, která porod toužebně očekávaného mužského dědice zaplatila životem.
Ludvík zůstal v přípravách na válku s Turky, kterých hrozba se šířila, osamocený. Ludvíkovi se nepodařilo postavit dostatečně velkou armádu, jeho výzvy neuposlechla ani uherská šlechta. Na pomoc přišly jenom pomocné oddíly z Čech a Moravy. Pomoc z rakouských zemí, kterou přislíbil arcivévoda Ferdinand, se nedostavila včas. Navíc jagellonské vedení nemělo pro nastávající boj jasně stanovenou taktiku. Srážka křesťanského vojska s více než dvojnásobně početnou a výborně vycvičenou armádou tureckého sultána Sulejmana I. dopadla katastrofálně. Dne 29. srpna 1526 bylo uherské vojsko rozdrceno v bitvě u Moháče. Ludvík se po prohrané bitvě na útěku utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho osobou vymřela česko-uherská větev jagellonské dynastie.
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl německý král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Jeho rodiči byli Habsburk Filip I. Sličný a španělská infantka Jana Šílená. Starší bratr Karel V. se stal roku 1516 španělským králem a 1519 římským císařem. Ferdinandovou manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská. Měli spolu patnáct dětí, mimo jiné Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.