Dávná civilizace, jež nepřestává překvapovat
Egypt byl jednou z největších civilizací, jakou svět měl. Zároveň je dodnes jednou z mála civilizací, kterou můžeme blíže poznat, a to díky artefaktům, které po ní zbyly.
Dávný Egypt byl bohatě obdařen dary přírody, což z něj činilo atraktivní území pro mnohé okolní státy. Před jejich nájezdy Egypt chránil Asuán na jihu, Středozemní moře na severu a vyprahlé pouště na východě a západě země.
Životodárnou tepnou byl odjakživa Nil, který zemi protínal od severu k jihu a bahno z něj zúrodňovalo zaplavovanou planinu. V pouštích byl zas dostatek hornin, tolik potřebných na stavbu velkolepých památek a zásoba nerostů, jež sloužily nejen pro obchod s cizími zeměmi, ale také ke zkrášlování.
Egypťané hovořili o své vlasti jako o Dvou zemích. Na jihu ležel Horní Egypt, na severu Dolní Egypt. Cílem krále pak bylo udržovat mír a jednotu v obou zemích.
Ve starověkém Egyptě se lidé vedle pozemského světa rovněž zaobírali vesmírem, světem bohů a světem mrtvých. Texty, které se dochovaly je však dodnes těžké v mnohém jasně interpretovat a zůstávají pro nás záhadou.
Nejkrásnější památky
Mezi nejpozoruhodnější památky starověkého Egypta bezesporu patří hrobky králů a královen. Ať už to jsou monumentální pyramidy, z období Staré říše, čnící až do nebe nebo podzemní hrobky Nové říše. Všechny mají jedno společné, ve své době musely uchvacovat svojí velkolepostí a byly symbolem bohatství zemřelého.
Zdobné hrobky však neměli pouze králové a královny, nýbrž také vysocí hodnostáři, pro něž se staly věčným domovem. Hrobky byly spojnicí mezi tímto a oním světem, obvykle se skládaly ze dvou částí. První částí bylo podzemní místo, kam se uložilo mumifikované tělo zemřelého a druhou částí byl nadzemní prostor, kde se konaly rituály a byly tam přinášeny obětiny. To vše sloužilo k tomu, aby zemřelý mohl úspěšně přejít na onen svět.
Rovněž bohatá výzdoba a výbava staveb měly své opodstatnění. Šlo o pečlivě rozvrženou soustavu, která měla sloužit jako pojistka zemřelému. Sochy zemřelého mohly přijímat obětiny, v komorách byly k dispozici skutečné zásoby potravin, nápojů a kultovních předmětů.
K nejúchvatnějším dochovaným památkám tohoto typu patří Velká pyramida krále Chufua a Tutanchamonova hrobka v Údolí králů a královen.
Velká pyramida ční do výše 145 metrů a je největší hrobkou postavenou v Egyptě. Její vznik byl připisován bájným Atlanťanům či dokonce mimozemšťanům. Postavena byla dle všeho kolem roku 2600 př. Kr. na památku krále Chufua. Pyramida se bohužel dochovala prázdná, jelikož se s největší pravděpodobností stala v období starověku cílem lupičů. I přesto dodnes ohromuje svojí tajuplností.
Hrobka krále Tutanchamona byla co do velkoleposti mnohem skromnější. Jednou z teorií je, že se mohlo jednat původně o soukromou hrobku, kam bylo tělo faraona uloženo ve spěchu, vzhledem k jeho nenadálé smrti.
Tutanchamonově hrobce se dostalo celosvětové pozornosti z toho důvodu, že nebyla jako jediná vykradena, pomineme-li skupinu králů z 21. a 22. dynastie, po nichž se dochovaly méně impozantní hrobky naplněné zlatem a stříbrem.
Po uzavření Tutanchamonovy hrobky došlo k zapomnění nejen na hrobku, ale i samotného krále Tutanchamona. To vše se změnilo v roce 1922, kdy byla znovuobjevena. V jejích komorách se našlo na 5000 předmětů včetně zdobeného nábytku, pozlacených soch, třpytivých šperků a nádob z kamene a keramiky. Byl to fascinující nález, který ohromil svět. Dal nepatrnou představu, jak takové hrobky mohly vypadat. A zároveň vzbudil zvědavost, jak asi tak vypadaly hrobky mnohem významnějších faraonů než byl Tutanchamon.
Svět bohů
Kořeny egyptského náboženství sahají pravděpodobně do dávnověku. Tehdejší lidé si s největší pravděpodobností potřebovali vysvětlit různé životní koloběhy, jako bylo střídání dne a noci, ročních období apod. Za tímto účelem si vytvořili panteon bohů, jejichž uctívání se stalo každodenním rituálem. Vznikla řada staveb oslavujících egyptské bohy a velká část zdrojů země byla věnována na jejich budování.
Starověký Egypt měl několik významných skupin bohů, jež vznikaly na různých místech země a jejich důležitost stoupala a klesala dle významu místa odkud pocházela. Vyznat se v nich je mnohdy velmi složité. Za všechny můžeme připomenout národní božstva Hora a Usira.
Postupem doby byl žijící král považován za živoucího boha Hora a zároveň byl synem Reovým (což byl ve 4. dynastii bůh slunce). Král bohů byl pojímán jako spojení obou božstev, Reharachtej. Další významnou bohyní byla Hathor, jež byla Reovou dcerou či chotí a zároveň matkou i chotí boha Hora.
V období Nové říše pak nabyl na významu bůh Amon. A v pozdějších letech došlo ke kombinacím řeckých a egyptských bohů. Zkrátka vyznat se v nich je mnohdy doslova nadlidský výkon.
Mimořádná mince vzdávající hold Egyptu
Faraoni, pyramidy, sfingy, to vše a mnohem více nás i po staletí fascinuje. Chceme poodhalit roušku tajemna, jež obestírá dávný Egypt. Egypt nás doslova uchvacuje, a proto na jeho počet vznikla zcela unikátní mince, která je v nabídce Národní Pokladnice.
Mince je z ryzího stříbra 999/1000, vznikla na počest 200. výročí rozluštění egyptských hieroglyfů a je ražena v nejvyšší mincovní kvalitě. Aversní strana vyobrazuje Velkou sfingu z Tanis, reversní straně dominuje bůh Amon, který bdí nad mladým faraonem Tutanchamonem.
Mince v nominální hodnotě 10 € se pyšní rozměry 44,1 x 29,6 mm, hmotností 22,20 g a nízkou limitací, která bude dělat radost jen omezenému množství šťastlivců z celého světa.
Pro více informací o unikatní egyptské minci navštivte: MINCE SFINGA
