Stroj z dávných časů
Staroměstský orloj je unikátní středověkou památkou, doslova vrcholné dílo české gotické vědy a techniky. Oproti svým současníkům byl orientován do venkovního prostoru, aby byl jako ukazatel času a astrologických údajů součástí každodenního života Pražanů.
Jedná se o složité dílo, jenž se pyšní bohatou sochařskou výzdobou a malovanou obrazovou kalendářní deskou. Tyto dekorace pak doplňují ústřední motiv orloje – astroláb. Astroláb je otáčivým obrazem nebes a ukazuje pohyb po obloze tak, jak si jej ve své době lidé představovali, tedy že Země stojí a Slunce spolu s dalšími planetami se kolem ní otáčí. Z astrolábu mohl tak každý vyčíst řadu údajů, jako aktuální čas, den v roce nebo jak příznivá je konstelace nebes s hvězdami, Sluncem a Měsícem pro život člověka.
Čtyři druhy času na astrolábu
Jak již bylo zmíněno, astroláb ukazuje nejen pohyby Slunce, Měsíce a hvězd po obloze, ale také čas. Prvním druhem času je tzv. staročeská hodina, jež je počítána od chvíle, kdy Slunce zapadá. Je vyznačená na otočném kruhu zcela na obvodu astrolábu zlatými gotickými číslicemi 1-24. Tento čas do naší kotliny přinesl z Itálie sám císař Karel IV. a orloj jej odbíjel až do požáru v květnu roku 1945.
Kromě času staročeského jsou na orloji i hodiny planetní neboli babylonské, židovské či nestejné. Tyto hodiny ukazují čas počítaný od Slunce východu po okamžik jeho západu. Těch hodin je celkem dvanáct a jsou vyznačeny černými arabskými ciframi od 1 do 12 a rozdělují světlý den na dvanáct stejných dílů.
Od poloviny 16. století orloj ukazuje i hodiny dnes užívané. Jsou vyznačeny římskými číslicemi po obvodu astrolábu a jsou nazývány poloorlojní.
Posledním druhem času je čas hvězdný, který na orloj přibyl v roce 1865. Jedná se o čas používaný v astronomii a ukazuje jej zlatá hvězdička upevněná na zodiaku. Hvězdička oběhne okolo astrolábu za jeden hvězdný den, což je 23 hodin a 56 minut. Zlatá hvězdička pak představuje místo na nebi.
Mánesovo kalendárium
Kromě již zmíněného astrolábu se na orloji nachází i menší kruhová kalendářní deska. Kalendárium, které dnes najdeme na orloji, je kopií kalendária z roku 1866, jehož autorem je Josef Mánes. Originál byl přemístěn do městského muzea.
Josef Mánes byl významný český malíř a představitel českého romantismu. Zajímavostí je, že umělec přijal zakázku na zhotovení kalendária i přesto, že mu nabízeli poloviční honorář, než který sám požadoval, protože ji považoval ze velmi prestižní.
Kalendárium v dnešní podobě nese jména světců pro každý den v roce, uvádí pořadové číslo dnů v měsíci i nedělní písmeno. Po jeho obvodu jsou pak vypsány slabiky cisiojanu – rýmované texty sloužící jako pomůcky k zapamatování si významných dnů v roce.
Na desce jsou také krásně znázorněny výjevy z venkovského života, charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Figurální motivy pak vyobrazují znamení zvěrokruhu. Uprostřed desky je historický znak Starého Města pražského.
Kdo je autorem orloje?
O tom, kdo je skutečným autorem do detailu propracovaného technického zázraku se stále vedou debaty. V průběhu času vznikly i různé smyšlené pověsti, např. ta o Mistru Hanušovi. Dnes nejvíce rozšířeným názorem je, že hlavním tvůrcem orloje byl profesor Pražské univerzity Jan Šindela a zhotovitelem královský hodinář Mikuláš z Kadaně. Nicméně i tato teorie má v odborných kruzích své trhliny a autorství Staroměstského orloje se stává tak trochu záhadou.
Staroměstský orloj zdobí novou pamětní medaili od Národní Pokladnice
Staroměstský orloj je bez pochyby naší nejvýznamnější památkou hned z několika hledisek. A jako taková si zaslouží, aby byla navždy zvěčněna.
Národní Pokladnice tuto unikátní světově známou památku citlivě a umělecky zachytila do podoby pamětní medaile, jež na svém aversu nese vyobrazení astrolábu a revers zdobí český lev, tak jak jej ztvárnil významný český umělec Josef Mánes.
Medaile je čerstvou NOVINKOU v nabídce Národní Pokladnice!
Pro více informací o pamětní medaili navštivte: Pamětní medaile Staroměstský orloj
