Řecká civilizace považovala olympské bohy za vlivné pozemské vládce. Lidé své úspěchy přičítali přízni bohů a případné neúspěchy zase jejich nepřízni. Přízeň byla zpravidla zasloužena modlitbami a oběťmi.
Důležitými prameny pro poznání mýtů byly odjakživa literární díla a umělecké předměty. Snad nejslavnější ze všech je Homérův epos Ilias a Odyssea, který nám zprostředkovává obraz mytického světa.
Zrod olympských bohů
Dle řeckých mýtů byl na úplném začátku nikde nekončící prostor zvaný Chaos, který stvořil Zemi Gaiu, která postupně přivedla na svět další děti a se svými syny zplodila zase další. Jedním z takových synů byl i Úran.
Pozdějším nástupcem Chosu byl Úranos, který se stal novým vládcem nad světem. Za svoji ženu si vzal vlastní matku Gaiu s níž zplodil dvanáct dětí - Titánů, mezi nimiž byli i Kronos a Rheia. Poté, co Gaia povila ještě tři obry, jejichž vzezřením byl Úrános znechucen, a proto je svrhl do Tartaru, usilovala Gaia o Úranovo svržení. Tohoto úkolu se chopil nejmladší syn Kronos, jenž zbavil svého otce moci.
Třetím vládcem světa se tak stal Kronos, který pojal za ženu svoji sestru Rheiu. Právě tento pár zplodil nejvýznamnější řecké bohy – Dia, Poseidona, Hádese, Hestia, Deméter a Héru. Kronos ale dle pověsti své děti snědl, jelikož se obával, že ztratí svoji moc. Rheia však prozíravě jedno z nich ukryla na Krétě, tím dotyčným byl Zeus. Když Zeus dospěl, donutil Krona, aby jeho sourozence vyvrhl, a pak se s ním utkal o moc nad světem. Boj mezi otcem a synem trval dlouhých deset let. K Diovi se postupně přidali ostatní sourozenci, Kyklopové či Titáni, které osvobodil z Tartaru. Kronos byl nakonec svržen do Tartaru.
Po Kronově svržení se Zeus se svými bratry rozdělil o vládu nad světem. Zeus se prohlásil za vládce nebes a země, Poseidon se stal vládcem moří a oceánů a Hádes pánem podsvětí.
Bohové a bájná hora Olymp
Za své hlavní sídlo si bohové vybrali posvátnou horu Olymp. Nechali si zde Titány vybudovat paláce, jako poděkování za jejich vysvobození z Tartaru.
A kdo, že jsou ti slavní olympští bohové? Celkem jich je dvanáct.
Vládcem všech bohů je Zeus, bůh hromů a blesků, jehož manželkou a zároveň sestrou je bohyně Héra. Diovy symboly jsou štít (zvaný aigis), žezlo a trůn.
Pánem moří a oceánů je Poseidon, jehož atributy jsou trojzubec, ryba a kůň.
Bohyní plodnosti země a rolnictví je Deméter se svým symbolem obilného snopu.
Héra je manželkou nejvyššího vládce a zároveň bohyní manželství a zrození. Jejími symboly jsou lilie, kráva a páv.
Bohyní zručnosti, umění, míru a války byla Athéna, Diova dcera. Dle pověsti se zrodila z Diovy hlavy. Je patronkou Athén a nejčastěji bývá zobrazována s šípem, kopím, olivovníkem a sovou.
Krásnou bohyní smyslné lásky je Afrodité, manželka Héfaista. Dle báje se zrodila z mořské pěny, poté co na ni dopadly genitálie vykleštěného Úrana. Jejími symboly jsou labuť, vrabec a holubice.
Manželem Afrodié je bůh Héfaistos, syn Dia a Héry. Je pánem ohně, sopek a kovářské práce, však také jeho symbolem je kovadlina.
Bůh slunečního světla, nemocí a uzdravení je Diův další syn – bůh Apollón, jenž nejčastěji bývá zobrazován s vavřínem, lukem a lyrou.
Vinná réva či břečťan jsou zase atributy boha vína, plodnosti a divadla – Dionýsa.
Patronem řečníků, obchodníků, ale i zlodějů je Hermés, jehož doplňuje berla ovinutá hady.
Ochránkyní Amazonek, zvířat, rostlin a dětí je Artemis jejíž symboly jsou cedr a laň.
Krutým bohem války je syn Dia a Héry, Áres.
Nová kolekce z ryzího stříbra – Bohové Olympu
Národní Pokladnice letos na podzim přišla s jedinečnou novinkou, kolekcí mincí z ryzího stříbra 999/1000, která nejen, že je věnována olympským bohům, ale také se pyšní unikátním zpracováním.
Oficiální mince v unikátním tvaru zaujmou bezesporu nejen milovníky řecké mytologie. Mince jsou raženy v nejvyšší kvalitě a detailně zachycují moc a sílu jednotlivých bohů.
Vstupte do světa řeckých mýtů a legend prostřednictvím kolekce Bohové Olympu!
Pro více informací o kolekci navštivte: Bohové Olympu – mince z ryzího stříbra
