Korunovace Karla IV. římským císařem

Originální medaile připomíná korunovaci Karla IV. římským císařem - jednu z nejvýznamnějších událostí v českých dějinách a životě Karla IV., našeho největšího Čecha, Otce vlasti. Tato nádherná medaile byla vyražena z ryzího stříbra 999/1000 za dodržení velmi přísných podmínek.

Díky ražbě v nejvyšší kvalitě ražby jsou motivy aversu i reversu propracovány do nejmenších detailů. Motivem aversu je Karel IV. a jeho korunovace císařem Říše římské. Na reversu medaile jsou vyobrazeny znaky zemí Koruny české.

Císařská korunovace se konala 5. dubna 1355 v Římě. Teprve po korunovaci se začal Karel oficiálně titulovat Karel IV. a tímto aktem stanul na nejvyšším a nejuctívanějším společenském stupni, na který mohl v tehdejší Evropě dosáhnout.

Návrh designu pro Národní Pokladnici vytvořil významný český sochař a medailér Vladimír Oppl, mimo jiné autor české oběžné dvacetikoruny nebo Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Za své mince a medaile získal Vladimír Oppl četná ocenění. K nejvýznamnějším patří cena „Nejkrásnější zlatá mince světa“ udělená v roce 1999 za pamětní minci Nové Město pražské.

Objednávkou získáte:

• 24,5 gramy ryzího stříbra 999/1000
• Průměr 38,61 mm
• Nejvyšší kvalitu ražby
• Certifikát autentičnosti
• Brožuru Život Karla IV.

Neváhejte a objednejte si tento krásný stříbrný exemplář!

Kov:

Ryzí stříbro 999/1000

Průměr:

38,61 mm

Hmotnost:

24,5 g

Kvalita:

Nejvyšší kvalita ražby

Autor návrhu:

Vladimír Oppl

Karel IV. (14. 5. 1316 – 29. 11. 1378), český král a římský císař, politik evropského formátu a Otec vlasti patří bezpochyby mezi nejvýznamnější postavy českých dějin. Nenajde se v nich snad osobnost tak důvěrně známá jako právě on: opěvován básníky a prozaiky, veleben i zatracován historiky, využíván i zneužíván politiky.

Císař Říše římské je zaniklý titul, který obnovil roku 800 našeho letopočtu král francký Karel a odkazoval na slavnou historii již zaniklé antické Říše římské (zanikla v 5. století našeho letopočtu). Toto nové římské císařství ale nemělo mnoho společného s obyvateli města Říma, čímž se od toho antického značně lišilo. Císař nové Římské říše byl především ochráncem křesťanů, papeže a papežského sídelního města Říma. S úřadem nebyla spojena žádná veliká moc, zato však veliká vážnost a výjimečnost ve společenském postavení mezi panovníky západní Evropy.

Cesta Karla IV. za císařskou korunou nebyla snadná a jednoduchá. Po několikaletých snahách se v únoru roku 1355 vydal Karel se svou družinou konečně na tzv. Římskou jízdu, na jejímž konci měl být prohlášen římským císařem. 2. dubna 1355 vstoupil Karel do Říma, ovšem v souladu se svými romantickými sklony, v přestrojení za prostého poutníka. Mohl si tak, nikým nerušen a nepoznán, prohlédnout hlavní římské chrámy a trosky starověkého města. V den své korunovace se za úsvitu vrátil ke své družině, s níž pak v plné slávě a lesku znovu vstoupil do Říma za jásotu jeho obyvatel a hlaholu zvonů.

V bazilice Sv. Petra obklopen říšskými knížaty a českou šlechtou přijal z rukou kardinála Pierra de Colombiers císařskou korunu. Teprve od chvíle své císařské korunovace se začal Karel oficiálně titulovat Karel IV., čímž se prohlásil za pokračovatele díla Karla Velikého, prvního císaře francké říše. Svou císařskou korunovací dosáhl Karel IV. skutečného vrcholu svých státnických tužeb a stanul na nejvyšším a nejuctívanějším společenském stupni, na který se tehdy dalo dosáhnout.