100. výročí vzniku československé měny

Pamětní medaili emitovanou u příležitosti jubilejního 100. výročí československé měny naleznete pouze v nabídce Národní Pokladnice. Má průměr mimořádných 65 mm a byla vyražena do ryzího stříbra o hmotnosti 155,5 gramů.

Jedinečnost pamětní emise je zdůrazněna unikátním číslem, které se nachází na hraně každé medaile. Současně potvrzuje přísnou limitaci, pouhých 499 stříbrných medailí.

Numismat je zpracován v nejvyšší mincovní kvalitě a ražen speciálním leštěným razidlem, jehož pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Navíc díky vysokému reliéfu medaile můžete obdivovat každý detail této originální emise

• Hlavním motivem aversu je 100leté výročí oslavující vznik měny. Dále je zde vyobrazena legendární dívka sázející lípu z korunové mince, jenž byla v oběhu po dlouhých 35 let. Kompozici doplňuje hlavní postava, tvůrce měnové reformy a první ministr financí ČSR Alois Rašín.
  
  
• Revers vyobrazuje českého lva, tak jak byl nakreslen proslulým Alfonsem Mariou Muchou na stokorunové bankovce. Dále nápis REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ. Celou kompozici doplňují lipově větvičky.

Objednávkou medaile získáte:

• Jubilejní ražbu ke 100. výročí vzniku československé měny
• 155,5 gramů ryzího stříbra (Ag 999/1000)
• Jistotu striktní limitace – jen 499 ks
• Záruku nejvyšší kvalita ražby leštěným razidlem
• nikát díky individuálnímu číslování na hraně

Součástí zásilky je též Certifikát autentičnosti, který potvrzuje všechny výše uvedené parametry emise. Navíc v rámci Vaší objednávky obdržíte elegantní dřevěnou kazetu, která slouží k bezpečnému uložení nebo vystavení Vaší pamětní medaile.

Kov:

Ryzí stříbro 999/1000

Hmotnost:

155, g g (5oz)

Průměrt:

65 mm

Kvalita:

Nejvyšší kvalita ražby - Proof

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2019

Limitace:

499 ks

Československá koruna slaví (v roce 2019) významné jubileum - 100 let od svého vzniku. A za dobu své existence si prošla zajímavou historií. Její příběh se začal psát v roce 1919, několik měsíců po rozpadu Rakouska-Uherska. V době, kdy vznikal náš mladý stát, v jehož zájmu bylo co nejrychleji provést měnovou reformu a oddělit československou měnu od měny bývalého Rakouska-Uherska. Cílem bylo zabránit nekontrolovatelné inflaci, která by rozvrátila celý peněžní oběh.

Za geniálním plánem měnové odluky a výměny peněz stál první ministr financí Alois Rašín. Měnová reforma šla cestou snahy o zhodnocení oddělené měny. Při kolkování byla část předložených bankovek tudíž odebrána a stažena z oběhu. Zároveň se i zprvu zdálo, že se nová měna nebude jmenovat “koruna”, jelikož tento název měny existoval již v monarchii a byl znakem Rakouska-Uherska, od nějž se chtěli naši zákonodárci zcela distancovat. Padly takové návrhy jako československý lev, sokol, káně, denár, frank či tolar. Osud tomu však chtěl, že jí zůstal výsostný název “koruna“.

Československá koruna prošla v průběhu časů rovněž různými estetickými obměnami, za jejichž autorstvím se ukrývá nejedno slavné jméno. Na motivech nového oběživa se podílelo hned několik autorů. Nejznámějším je určitě Alfons Maria Mucha. Co se týká ražby mincí, tak ty první uviděly světlo světa až v roce 1921, díky poválečnému stavu jediné mincovny u nás, té v Kremnici. A tak první uvolněnou mincí do oběhu byl dvacetihaléř Otakara Španiela. Legendou se však stala kovová koruna, a to díky svému příběhu a 35letému oběhu. Mince vyobrazuje dívku, která sází lípu a byla v oběhu od roku 1957 do roku 1992. Československá koruna se tak navzdory všemu, stala nejen pevnou měnou, ale také symbolem státu a jeho suverenity.