Alfons Maria Mucha

Zlatá pamětní medaile, věnovaná slavému umělci z období secese vyniká zpracováním v nejvyšší kvalitě ražby (kvalita Proof). Mezi další zajímavosti tohoto numismatu patří jméno autora návrhu. V tomto případě přesnějí medailerky. Pochází z rukou nejen olympijské medailistky a také medailerky, Gábriely Koukalové. Výhradním emitentem a tedy i prodejcem emise je Národní Pokladnice.

Pamětní medaile s Alfonsem Muchou má průměr 18 milimetrů a každý z kus z vcelmi přísné limitace 5000 mincí je vyražena do 1,2 gramu ryzího zlata (Au 999/1000). Výhradním emitentem a tedy i prodejcem emise je Národní Pokladnice.

• Avers zobrazuje portrét samotného Alfonse Muchy, v pozadí s typickou secesní stylizací a jménem umělce na pravé straně.
  
  
• Na reversu je detailním způsobem ztvárněn český lev, tak jak jej navrhl sám Alfons Mucha na stokorunovou bankovku, nápis ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA a opět jméno umělce Alfons Maria Mucha.

K medaili náleží certifikát autentičnosti, potvrzující výše uvedené parametry a také průhledná numismatická kapsle ve které je mince uložena.

Kov:

Ryzí zlato 999/1000

Průměr:

18 mm

Hmotnost:

1,2 g

Kvalita:

Nejvyšší ražební (Proof)

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2019

Limitace:

5000 ks

Alfons Mucha, celým jménem Alfons Maria Mucha, se do povědomí celé společnosti, nejen u nás, ale i ve světě, zapsal jako významný český malíř, grafik a designér z období secese.

Na svět přišel 24. července roku 1860 v jihomoravských Ivančicích. Již od mládí oplýval nadáním a láskou k umění. Zprvu se živil jako malíř divadelních dekorací. Avšak roku 1883 přijal pozvání od hraběte Belasiho, aby vyzdobil zámek Emmahof. Díky Belasiho finanční podpoře mohl Mucha později studovat na mnichovské Akademii výtvarných umění a následně i v Paříži.

Zásadní zlom v jeho kariéře přinesl rok 1894, kdy mu do života vstoupila Sarah Bernhardtová, významná a uznávaná herečka, pro kterou vytvořil první plakát. Ten byl určen pro hru Gismonda se Sarah v hlavní roli. Jak se vzápětí ukázalo, tento počin byl krok správným směrem, Muchovi přinesl obrovský úspěch a zajistil mu smlouvu o spolupráci se Sarah na dalších šest let. Zároveň s tím přicházely i další zakázky, příležitosti a také samostatné výstavy.

V roce 1906 Mucha odcestoval do USA, kde působil jako učitel a zároveň maloval velké množství portrétů. V hlavě totiž měl velkolepý plán a sen. Jakožto vlastenec chtěl stvořit monumentální dílo oslavující dějiny slovanských národů, cyklus velkoformátových obrazů Slovanská epopej. A na to, jak už to bývá, potřeboval finanční obnos. Osud Muchovi však byl nakloněn a přivedl mu do cesty Charlese Cranea, zámožného amerického podnikatele, který se zajímal o slovanské národy a který se i později stal jeho mecenášem. Díky této finanční podpoře se mohl Mucha vrátit zpět do vlasti a mimořádné dílo začít realizovat. Za místo svého působení si zvolil zámek Zbiroh, kde nejen se svou rodinou bydlel, ale kde i stvořil své mistrovské dílo, dvacet velkoformátových pláten. Oficiální předání kompletního cyklu českému lidu a městu Praze proběhlo v roce 1928.

Mezitím se stihl podílet na tvorbě prvních poštovních známek a bankovek pro nově vzniklou Československou republiku. Ostatně celkově jeho aktivity byly velmi pestré. Díky všestrannému nadání zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.

Závěr Muchova života přišel s druhou světovou válkou. Mucha byl Němci označen za přítele židů a jako jeden z prvních zatčen gestapem. I přesto, že byl po nějaké době propuštěn, jeho zdraví to poznamenalo natolik, že nakonec 14. července 1939 zemřel na zápal plic. Pochován je na vyšehradském hřbitově.