Nejslavnější Habsburkové v unikátní sadě pěti pamětních medailí

Rod Habsburků byl jednou z nejvýznamnějších panovnických rodin v Evropě. Habsburkové získali řadu titulů a jejich říše se rozprostírala po celé střední Evropě. Habsburkové zanechali hlubokou stopu v historii a jejich rodinný erb je známý dodnes.

• Rudolf II., Marie Terezie a její synové Josef II. a Leopold II. a v neposlední řadě František Josef I. To jsou hlavní hrdinové aversů. V opisu medailí jsou umístěny texty, které vychází z reálných mincí vydaných za vlády výše jmenovaných panovníků.
  
  
• Revers je pro všech pět medailí shodný. Nachází se na něm malý státní znak Rakouského císařství používaný až do roku 1915. V opisu je název DOMVS HABSBVRG společně s rodovým heslem TV, FELIX AVSTRIA, NVBE! Znak tvoří černý třikrát korunovaný orel se zlatou zbrojí, dvě koruny byly arcivévodské a jedna císařská. Dále orel nesl na hrudi znak dynastie habsbursko-lotrinské, kolem kterého byl obtočen Řád zlatého rouna. V heraldicky pravém pařátu nesl orel meč a žezlo, v levém pařátu říšské jablko.

Připomeňte si nejvýznamnější panovníky tohoto světoznámého rodu. Nejvlivnější habsburské panovníky evropské historie můžete mít nyní pohromadě v naší jedinečné sadě s velmi nízkou limitací 500 kusů.

Objednávkou získáte:

• Celkem 5 medailí oslavující nejvýznamnější Habsburky
• Záruku kvality Antique finish
• Medaile věrně připomínající historické mince
• Jistotu velmi nízké limitace, pouhých 500 sad
• Certifikát autentičnosti a elegantní kazetu

Tuto přísně limitovanou sadu naleznete exkluzivně v nabídce Národní Pokladnice! Proto s objednávkou neváhejte!

Počet medailí v sadě:

5

Kov:

Základní

Průměr:

cca 30 mm

Hmotnost:

cca 8 g

Kvalita:

Antique Finish

Limitace:

500 sad

Osobnost Rudolfa II. máme především spojenou s jeho sídlem v Praze, kam z Vídně přesunul svůj císařský dvůr. Byla to doba kulturního a intelektuálního rozkvětu Prahy, která se díky tomu ihned stala žádanou mezinárodní metropolí plnou učenců, umělců, obchodníků i šlechty. Toto období dějin města Prahy se stalo natolik signifikantním, že si vysloužilo i vlastní název „Rudolfinská Praha“. Rudolfova vláda byla ale také naplněna mnoha kontroverzemi. Rudolf, u kterého se s průběhem času neustále prohlubovala jeho duševní porucha, měl vážný rozpor se svým bratrem Matyášem. Obával se jeho zrady ve věci získání českého i říšského trůnu. Do jejich sporu zasahovali i členové českých, moravských i slezských stavů, kteří v bratrské roztržce viděli svou příležitost k získání vlastních výdobytků, ke kterým patřila především náboženská svoboda. Složité okolnosti nakonec dohnaly Rudolfa učinit mnoho ústupků jak bratrovi, tak i českým stavům, jenž shodně vnímal jako svou osobní prohru. 

Marie Terezie se nesmazatelně zapsala do tváře střední Evropy. Období její vlády představovalo začátek osvícenského absolutismu, ve kterém středoevropský prostor prošel výraznými politickými, hospodářskými a sociálními transformacemi, které nakonec vyústily ve vznik moderního státu a moderní společnosti. Po celou dobu své vlády musela Marie Terezie čelit mnoha obtížím. Její nástupnictví na habsburský trůn bylo okamžitě zpochybněno a monarchie vstoupila do vleklého a vyčerpávajícího válečného konfliktu. Ani její osobní život nebyl snadný. Tiše tolerovala zálety svého manžela, kterého i přesto velmi milovala. Společně zplodili 16 potomků, z nichž syn Josef II. se stal matčiným nástupcem na trůně a pokračovatelem osvícenských reforem.

Roku 1741 se z manželství Marie Terezie a Františka Štěpána po třech děvčátkách narodil první mužský potomek Josef II. Po smrti otce roku 1765 se Josef II. stal císařem Svaté říše římské. V habsburské monarchii byl spoluvladařem své matky Marie Terezie až do její smrti roku 1780. Josef II. je považován za jednoho z nejvýznamnějších osvícenských panovníků. Vrchol jeho reformní činnosti představují především dva patenty z roku 1781 o zrušení nevolnictví a náboženské toleranci, tzv. toleranční patent. Výraznou humanizaci prodělalo za jeho vlády i trestní právo. V letech 1787–1795 byl v habsburské monarchii poprvé zrušen trest smrti.

Když 20. února roku 1790 zemřel lidem oblíbený císař Josef II., nezanechal po sobě žádného nástupce. Trůn tak připadl mladšímu bratrovi Leopoldovi II., který však vládl pouze dva roky. Nicméně narozdíl od bezdětného Josefa se svou ženou Marií Ludovikou počal 16 potomků a zajistil tak dostatek dědiců pro habsburský trůn. Jako český král musel čelit nespokojené šlechtické opozici, které se nelíbilo množství progresivních reforem, jež zavedl Josef II., a proto několik z nich Leopold raději po nástupu na trůn zrušil. V české společnosti byl velmi oblíbený a při jeho první návštěvě Prahy zavítal do Karolina, kde před ním vážený člen České královské společnosti nauk Josef Dobrovský pronesl vlasteneckou řeč, kterou Leopold se zájmem vyslechl.

Nejdéle vládnoucím představitelem habsburské dynastie v českých zemích byl František Josef I. Rakouský císař, český a uherský král z dynastie habsbursko-lotrinské nastoupil na trůn v době, kdy ještě žili pamětníci časů jeho prababičky Marie Terezie, a skončil ve dnech, které pamatují ještě prababičky naše. František Josef I. se narodil dne 18. srpna 1830 v zámku Schönbrunn u Vídně. Jeho matkou byla arcivévodkyně Sofie z rodu bavorských Wittelsbachů, otcem arcivévoda František Karel Habsburský. Arcivévoda František Karel byl synem panujícího císaře Františka II., který měl kromě něho ještě dalších dvanáct dětí. František Josef I. nastupuje na trůn v roce 1848 a vládne dlouhých 68 let až do roku 1916.