Velká Kniha Historie mincovnictví

Představujeme vám velkou knihu Historie mincovnictví, která vás v celkem sedmi kapitolách provede historií platidel od Keltů až po současnost.

Jak už je v Národní Pokladnici zvykem, velké knihy doplňujeme reálnými mincemi. Ani tato kniha není výjimkou. Čtenáře zaujme nejen odborným textem a ilustracemi, ale také řadou replik dobových mincí a dokonce i československou Korunou z roku 1922!

V jednotlivých kapitolách naleznete informace zejména o tom, od kdy do kdy se mince razily, jak vypadaly, kdo byl zadavatelem, kdo je razil, jak se dostaly na naše území.
(podrobnější popis knihy naleznete ve vedlejší záložce)

Velká kniha Historie mincovnictví byla vydána ve velmi nízkém nákladu, pouhých 2000 výtisků. Takto nízká limitace si zaslouží individuální číslování, které je vyraženo do přední straně. Kniha je uložena v elegantním ochranném knižním obalu stejné barvy a je v nabídce pouze v Národní Pokladnici.

Objednávkou získáte:

• Odbornou ilustrovanou knihu
• Sbírku replik historických platitel
• Originální československou korunu z roku 1922

Platidla změnila svět a dodnes mění. V naší knize jsme navždy zachytili milníky i panovníky, kteří se o vývoj mincovnictví zasloužili. Historii můžete doslova držet v rukou!

Počet kapitol:

8

Počet replik:

7

Počet mincí:

1

Rozměry:

210 x 287 x 30 mm

Země původu:

Česká republika

Rok:

2020

Limitace:

2 000 kusů

V každé kapitole je uložen jeden numismat:

1. Tetradrachma Biatec
2. Denár J. Caesara
3. Denár Boleslava I.
4. Pražský groš Václava II.
5. Tolar Rudolfa II.
6. Fratišek Josef: 2tolar z roku 1857
7. František Josef: 100koruna z roku 1908 (Dáma v oblacích)
8. Koruna z roku 1922

Stručný popis kapitol:

Kapitola Keltské mincovnictví se věnuje ražbě mincí kolem 3. století př. n. l., které bylo nejednotné ve vahách, ryzosti, a i ve vyobrazeních. Symbolika motivů mincí zde byla spjatá s náboženstvím, zvířaty a mytologií. Popisuje také mincovní systém, který byl založený na řeckém systému. Dále pojednává o kmenech a jejich vlastní ražbě mincí – příkladem zde jsou uvedeny Stradonice a Bratislava.

Druhá kapitola líčí historii Římských mincí, zejména pak začátek ražby 289 př. n. l., vznik drachem a denárů, první mince s vroubkovanými okraji mincí, počátek ražby Caesarova zlatého AUREU, zvýšení ryzosti mincí za Diokleciánovi vlády, zlatý SOLIDUS Konstantina I., datovatelné mince s konkrétními nápisy a vyobrazeními a v neposlední řadě i pohyb těchto mincí na našem území (římské tábory, obchod, žold).

Třetí kapitola je věnována Období denárů a brakteátů, jejichž ražba začala v letech 935–972 a jedná se o první mince, které razili čeští panovníci od 10. století do roku 1300. V jejich opise byla vyražena jména panovníků, které končili slovem DUX (latinsky vůdce, kníže). Kapitola také popisuje propojení denárů se symboly, rituály a zvyky raně středověké společnosti. Kniha se také zaměřuje na měnící se kvalitu mincí a jejich časté praskání a lámání se.

Následující kapitola Období grošů, velký prostor je věnován způsobu ražby grošů. Vylíčena je zde také dlouhá historie grošů. Jejich averzní strana nesla text DEI GRATIA REX BOEMIE (Z boží milosti král český) a reverz zobrazoval heraldického lva a opis GROSSI PRAGENSIS (Groše pražské). Prostor zde má i mincová reforma „Ius regale montanorum“, která proběhla pod taktovkou českého krále Václava II.

Pátá kapitola popisuje Nástup tolarů, jejich začátek ražby za Ludvíka I. Jagellonského, stříbrnou rudu v Jáchymově a jejich ražbu, která proběhla v letech 1520–1916. Kapitola také pojednává o peněžních reformách, které se tolarů dotkly tím, že vytvářely nové měny (MALEY GROSS, KREJCARE). Část se také věnuje portrétům panovníků, které byly zobrazeny na averzní straně spolu s opisem titulů. Na minci byly také často zobrazeny státní nebo rodové erby.

Šestá a sedmá kapitola líčí mince Františka Josefa a panování tohoto císaře, který vládl necelých 68 let. Za jeho vlády prošel měnový systém třemi strukturami. První, konvenční měna, vznikla za vlády Marie Terezie a šlo o jednotný měnový systém s Bavorskem, kdy byly v oběhu měděné a stříbrné krejcary a stříbrné tolary. Druhá, rakouská měna, byla obdobím zlatých mincí (něm. gulden, maď. forint, lat. florin, čes. zlatník nebo zlatka). Třetí, korunová měna, ukončila konvenční měnu a koruna platila až do roku 1918 a byla ražena v Kremnici nebo ve Vídni.

Poslední kapitola se věnuje mincím po roce 1918. Ukazuje dějiny československé koruny a její osudy v několika obdobích; Protektorát a Slovenský stát, Poválečné období, Od měnové reformy po novou ústavu, ČSSR, ČSFR, 1993 – současnost.