Jeden z nejznámějších obrazů ježíše na religiózní minci

Obraz Milosrdného Ježíše je dnes známý na celém světe. Je však neobvyklý také proto, že jeho spoluautorem je sám Pán Ježíš, který se právě v této podobě zjevil sv. sestře Faustyně. Vše se odehrálo 22. února 1931 v její řeholní cele v płockém klášteře Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství:

“Večer, když jsem byla v cele, uviděla jsem Pána Ježíše oblečeného do bílých šatů. Jednu ruku měl pozdviženou k žehnání a druhá se dotýkala šatů na hrudi. Z poodhrnutých šatů na hrudi vycházely dva velké paprsky: jeden červený a druhý světlý. Mlčky jsem hleděla na Pána, má duše byla naplněna bázní, ale i velkou radostí. Po chvíli mi Ježíš řekl: Namaluj obraz podle toho, co vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji Ti. Toužím, aby byl tento obraz uctíván nejprve ve vaší kapli a na celém světě. Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne. Slibuji také už zde na zemi vítězství nad nepřáteli a obzvlášť v hodině smrti. Já sám ji budu bránit jako svou slávu.”

První obraz byl namalován v roce 1934 ve Vilně (Vilnius, Litva), kam byla sestra Faustyna přeložena. Tam se setkala s P. prof. Michalem Sopoćkem, který jí pomohl se splněním Ježíšových přání. K tomu, abych se vzal za malování tohoto obrazu, jsem byl veden spíše zvědavostí, vzpomíná P. Sopoćko. Domluvil jsem se s jedním umělcem – malířem Eugeniuszem Kazimirowskim, který bydlel ve stejném domě jako já. Ten se ujal za určitou peněžní částku malování. Domluvil jsem se také se sestrou představenou, která povolila sestře Faustyně dvakrát týdně přicházet k malíři, aby mu radila, jak má být obraz namalován. Práce trvala několik měsíců, a když byl obraz namalován, sestra Faustyna s ním nebyla spokojená. Dokonce si v kapli s pláčem stěžovala Pánu Ježíši: Kdo tě namaluje tak krásného, jak jsi? (Dn. 313) Jako odpověď uslyšela: Velikost tohoto obrazu nespočívá v kráse barev nebo v dovednosti malíře, nýbrž v mé milosti. (Dn. 313)

Obraz byl poprvé veřejně vystaven 26. – 28. dubna 1935 na  svátek Milosrdenství a to v mariánském poutním místě Milosrdné Panny Marie z Ostré Bramy. Těchto slavností se účastnila i sestra Faustyna, která na stránkách Deníčku napsala mimo jiné také tato slova: Podivuhodně to vyšlo, stalo se, jak si Pán přál, že poprvé byla tomuto obrazu vzdána úcta od zástupů o první neděli po Velikonocích. … Nyní vidím, že dílo vykoupení je spojeno s dílem milosrdenství, které si Pán přeje. (Dn. 89)

“Podávám lidem nádobu, se kterou mají přicházetpro milosti k prameni milosrdenství. Tou nádobou je tento obraz s nápisem: Ježíši, důvěřuji Ti.”(Slova Pána Ježíše, Dn. 327)

Toto je obraz z poutního místa Božího Milosrdenství v Krakově – Łagiewnikách, který namaloval Adolf Hyła. Daroval ho klášterní kapli Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství jako svůj dar za záchranu rodiny během války. Posvětil ho páter J. Andrasz první neděli po Velikonocích, 16. dubna 1944 a zanedlouho se stal známý milostmi, které si před ním lidé vyprosili. Jeho kopie a reprodukce se rozšířily po celém světě, čímž se naplnilo přání Pána Ježíše, které svěřil sestře Faustyně už při prvním zjevení: „Toužím, aby byl tento obraz uctíván nejprve ve vaší kapli a na celém světě.“ (Dn. 47). Zpočátku byla v pozadí postavy Pána Ježíše namalovaná łagiewnická krajina, kterou však pod vlivem korespondence s P. Sopoćkem malíř A. Hyła zamaloval. Pod nohami namaloval podlahu a místo krajiny dal tmavozelené pozadí.

K tomuto obrazu putují lidé z celého světa, aby si vyprosili potřebné milosti pro sebe i pro druhé. Četné votivní dary umístěné ve vitrínách na stěnách kaple svědčí o vyplňování Kristových příslibů. Tyto přísliby se týkají těch, kteří se s důvěrou modlí před tímto obrazem a prokazují milosrdenství bližním. Zde se také v roce 1997 modlil také Svatý Otec Jan Pavel II., později Benedikt XVI. a také papež František.

Obraz dnes můžeme vidět v různých variantách. Všechny verze by však měly korespondovat s viděními s. Faustyny a instrukcemi Pána Ježíše, které jí k obrazu dal:

• Na obraze je zmrtvýchvstalý Ježíš s ranami na rukou a na nohou, oblečený v bílém šatě
• Z toho obrazu shlížím tak, jako jsem shlížel z kříže. (Dn. 326)
• Pravou ruku má pozvednutou k žehnání
• Levá ruka ukazuje na srdce, šaty jsou na hrudi poodhrnuté
• Ze srdce tryskají dva paprsky – červený a světlý
• Ježíš kráčí směrem k nám
• Na obraze má být umístěn nápis „Ježíši, důvěřuji Ti“

Teologický obsah obrazu je spojován s přáním Pána Ježíše, aby byl obraz posvěcen a veřejně uctěn o první neděli po Velikonocích. Tuto neděli se čte úryvek Evangelia sv. Jana o zjevení Pána Ježíše apoštolům ve večeřadle a o ustanovení svátosti smíření. Obraz tedy znázorňuje zmrtvýchvstalého Krista přinášejícího pokoj, odpuštění hříchů a všechny milosti za cenu svého utrpení a smrti na kříži. Známky tohoto prožitého utrpení nosí na svém těle a na důkaz své totožnosti je ukazuje učedníkům.

Prameny krve a vody plynoucí z probodeného srdce (na obraze neviditelného) a také rány na rukou a nohou připomínají události Velkého pátku.  Na dotaz, jaký je význam paprsků , Pán Ježíš vysvětlil: Tyto dva paprsky představují krev a vodu – světlý paprsek znázorňuje vodu, která duše ospravedlňuje; červený paprsek představuje krev, která je životem duší. (Dn. 299) Tyto dva paprsky tedy znamenají svátosti, církev zrozenou z Kristova probodeného boku a dary Ducha Svatého, jehož biblickým symbolem je voda. Šťasten, kdo bude žít v jejich stínu, řekl Pán Ježíš, neboť ho nezasáhne spravedlivá Boží ruka. (Dn. 299).