Kriváň ve Vysokých Tatrách

Tato medaile, která je zušlechtěna dvěmi kovy, je věnována jednomu z nejobdivovanějších skvostů slovenské přírody – Kriváni ve Vysokých Tatrách.

Numismat je zušlechtěn ryzím žlutým zlatem (999/1000) a ryzím zlatem růžovým (999/1000). Je zpracována v nejvyšší kvalitě ražby a ražena je speciálním leštěným razidlem. Díky velkorysému průměru medaile (45 milimetrů) vyniknou i ty nejmenší detaily.

• Vrchní část aversu medaile zdobí velkolepý vrch Kriváň, jeden z nejvyšších vrcholů Slovenska. Je symbolem Slovanů a svobody Slováků. V popředí jsou vyobrazeni tatranští kamzíci, kteří se vyskytují pouze na území Vysokých a Nízkých Tater. Vrchní část také obsahuje nápis Vysoké Tatry. Dolní část aversu vyobrazuje erb města Vysoké Tatry a nápis Kriváň.
  
  
• Ústředním motivem reversu medaile jsou Tatry, které představují symbol Slovenské republiky spolu se svým charakteristickým Lomnickým štítem. Okruží reversu je doplněno o vyobrazení ornamentů čičmanské lidové architektury. Po stranách je zobrazena stylizovaná malba kohoutů.

Kriváň byl a dodnes je velmi oblíbeným motivem poezie a písňové tvorby. Tento výjimečný národní vrch byl v letech 1960 až 1990 vyobrazen s ohněm na znaku Slovenska ve státním znaku Československa. Dočasně nahradil tradiční slovenský znak s trojvrším a křížem, který je dnes ve státní symbolice České republiky. V roce 2005 padlo rozhodnutí, že bude vyobrazen i na slovenských euromincích.

Objednávkou získáte:

• Záruku nejvyšší kvality ražby
• Numismat zušlechtěný ryzím a růžovým zlatem
• Certifikát autentičnosti

Objednejte si jedinečnou medaili věnovanou Kriváni ve Vysokách Tatrách v kombinací dvou barev zlata.

Kov:

měď a zinek

Zušlechtění:

ryzí žluté a růžové zlato 999/1000

Kvalita:

nejvyšší kvalita ražby

Průměr:

45 mm

Hmotnost:

35 g

Země původu:

Slovensko

Kriváň s nadmořskou výškou 2494 m je charakteristický vrch v západní části Vysokých Tater. Co se výšky týče, patří "až" na sedmé místo. Má však výjimečné postavení, jeho krása suverénně vítězí v soutěžích o titul nejkrásnějšího slovenského vrchu. Z vrcholu se vějířovitě rozbíhá několik hřebenů, ze kterých je pro turistiku vhodný jen jižní a jihozápadní hřeben. Výhled z vrcholu Kriváně je překrásný, výstup na něj je však velmi namáhavý a náročný. Severní a východní stěny Kriváně představují nebezpečný horolezecký terén.

Na jižních a jihozápadních svazích Kriváně jsou ještě i teď viditelné stopy po hornících v 15.-18. století (vyhloubené štoly a poslední pozůstatky zdí havířských obydlí). První písemně doložený výstup uskutečnil spišskonovoveský evangelický kazatel a přírodovědec A. Czirbesza s přáteli v roce 1772. Kriváň navštívilo mnoho známých průkopníků a badatelů Tater, například anglický cestovatel R. Townson v roce 1793, nebo francouzský přírodovědec B. Hacquet v roce 1794.

Na památku výstupu saského krále Fridricha Augusta II. v roce 1840 uherští monarchisté vztyčili na štítě železný památník, který však v roce 1861 zničili slovenští vlastenci, účastníci tzv. národních vycházek. Byl prý symbolem feudálního útlaku. První vycházka vlastenců se uskutečnila 16. srpna 1841 za účasti Ľ. Štúra a M. M. Hodži. Největší pouť však zorganizoval Š. M. Daxner v memorandovém roce 1861. Od roku 1955 jsou tradiční výstupy na Kriváň věnované památce SNP a jeho hrdinů v kriváňské oblasti.