Socha Svobody a symboly Paříže

Mincovním kovem numismatu je stříbro (Ag 950/1000), jeho průměr je úctyhodných 50 milimetrů a hmotnost 163,8 gramů (5 oz). Nominální hodnota mince je 50 EUR.

• Averz tvoří Socha Svobody, která se tyčí nad přístavem Port de Grenelle, v pozadí se nachází Eiffelova věž. V popředí je detail na pochodeň, kterou Svoboda drží v ruce. Na levé straně mince je nápis "Ce ne sont ni les Armées ni les trésors mais les amis qui sont les soutiens d'un état" (česky: „Ne armáda ani poklady, ale přátelé jsou podporovatelé státu“). Na pravé straně je nápis Socha de la liberté de Paris (česky Socha Svobody v Paříži).
  
  
• Reverz vyobrazuje moderní reprezentaci Paříže a jeho městských obvodů. Ve vrchní části je název kolekce, z níž mince pochází - "Trésors de Paris" (poklady Paříže). Rok emise a nominální hodnota se nacházejí na dolní části mince.

Kov:

Zlato (950/1000)

Průměr:

50 mm

Hmotnost:

163,8 g

Kvalita:

Proof

Nominální hodnota:

50 EUR

Země původu:

Francie

Rok emise:

2017

Limitace:

1000 kusů pro celý svět

Příběh Sochy svobody:

Francie darovala Spojeným státům americkým velikou Sochu Svobody u příležitosti 100. výročí vyhlášení nezávislosti jako připomínku přátelství mezi oběma národy. Je tedy symbolem svobody a podpory boje za nezávislost.

Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47-metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metrů, ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá ruka držící pochodeň je dlouhá 12,8 metrů. U nohou sochy leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do šesti kontinentů. Vytvořil ji francouzský sochař Fréderic August Bartholdi, na ocelové nosné kostře spolupracoval Gustav Eiffel a její celý název zní Svoboda, osvětlující svět.

Kdo stál předlohou není dodnes jasné:

Přísně se tvářící socha údajně představuje tvář matky sochaře Bartholdiho, ale podle jiných pramenů byla Bartholdiho modelkou Isabella Eugenie Boyerová, vdova po výrobci šicích strojů Isaakovi Singerovi. Jiné zdroje uvádějí, že tvář sochy zobrazuje královnu Semiramis nebo babylonské bohyni Ištar. Skutečná verze však není jasná, Bartholdi se totiž údajně k žádným dohadům nevyjádřil.

Do Paříže za kopii:

K tomu, abychom si i my Evropané mohli sochu prohlédnout, nemusíme jezdit až do New Yorku. Pařížská Socha Svobody je zmenšenou kopií Sochy Svobody v New Yorku. Nachází se na špičce ostrova Île aux Cygnes (česky Ostrově labutí) v jihozápadní části Paříže, hned vedle mostu Pont de Grenelle nedaleko Eiffelovy věže. Ostrov byl uměle vytvořen v roce 1827, aby chránil přístav Port de Grenelle. Pařížská Socha Svobody je dar, který věnovali francouzští občané žijící ve Spojených státech amerických městu Paříž u příležitosti 100. výročí Velké francouzské revoluce. Byla slavnostně odhalena 15. listopadu 1889, tedy tři roky po Soše Svobody v New Yorku. Autorem sochy je Fréderic Auguste Bartholdi, který vytvořil i sochu v New Yorku. Socha byla postavena nedaleko Bartholdiho ateliéru u stanice metra Boulevard a čelem směřuje k New Yorku. Původně byla otočená k Elysejskému paláci, tedy zády k Americe. Do současné pozice byla přetočena až v roce 1937, u příležitosti Světové výstavy.

Socha je vysoká 11,5 metrů, tedy jen asi čtvrtinu výšky originálu. Kniha, kterou Svoboda drží v ruce nese nápis IV Juillet 1776 = XIV Juillet 1789 (4. červenec 1776 = 14. červenec 1789). Ve srovnání s newyorskou Sochou Svobody, která nese pouze datum vyhlášení nezávislosti - 4. července 1776 je na této tabuli přidán i datum francouzské revoluce - 14. července 1789. Repliky Sochy svobody existují i ​​na dalších místech v Paříži, ale i na světě.

V Paříži se také nachází kopie pochodně, kterou drží Svoboda. Pomník Flamme de la Liberté (česky Plamen Svobody) se nachází na náměstí Place de l'Alma. Darovali ji soukromí dárci u příležitosti stého výročí založení novin "L'International Herald Tribune". Pomník byl odhalen v roce 1989. Po smrti princezny Diany v roce 1997, jejíž vůz havaroval v tunelu pod náměstím, se Plamen Svobody stal jejím neoficiálním vzpomínkovým památníkem.