Štrbské pleso

Tato medaile, která je zušlechtěna dvěmi kovy, je věnována jednomu z nejobdivovanějších skvostů slovenské přírody – Štrbskému plesu.

Numismat je zušlechtěn ryzím žlutým zlatem (999/1000) a ryzím zlatem růžovým (999/1000). Je zpracována v nejvyšší kvalitě ražby a ražena je speciálním leštěným razidlem. Díky velkorysému průměru medaile (45 milimetrů) vyniknou i ty nejmenší detaily.

• Avers medaile vyobrazuje nádherné jezero Štrbské pleso – velmi populární turistickou destinaci na Slovensku. V pozadí je zachycena scenérie Vysokých Tater spolu s hotelem Patria, nazvaného podle nedalekého štítu Patria (vlast), vysokého 2203 m n. m.

• Ústředním motivem reversu medaile jsou Tatry, které představují symbol Slovenské republiky spolu se svým charakteristickým Lomnickým štítem. Okruží reversu je doplněno o vyobrazení ornamentů čičmanské lidové architektury. Po stranách je zobrazena stylizovaná malba kohoutů.

Štrbské pleso je druhé největší na Slovensku o rozloze 19,76 hektarů a maximální hloubkou 20 metrů. Nevtéká do něj, ani z něj nevytéká žádný povrchový potok. Vznik horských jezer se datuje již na konec glaciálu, kdy ledovce formovaly tatranské doliny a tlačili před sebou masy sutě. Asi před 10 000 lety, kdy se atmosféra oteplila, zaplavila voda centrální morénový kotel Mlynické ledovce a tak vytvořila Štrbské pleso.

Objednávkou získáte:

• Záruku nejvyšší kvality ražby
• Numismat zušlechtěný ryzím a růžovým zlatem
• Certifikát autentičnosti

Objednejte si jedinečnou medaili věnovanou Štrbskému plesu v kombinací dvou barev zlata.

Kov:

měď a zinek

Zušlechtění:

ryzí žluté a růžové zlato 999/1000

Kvalita:

nejvyšší kvalita ražby

Průměr:

45 mm

Hmotnost:

35 g

Země původu:

Slovensko

Voda u hladiny Štrbského plesa dosahuje roční teplotu 6 °C až 19 °C. Hladina plesa je průměrně 155 dní v roce zamrzlá. Pleso je domovem vzácných ryb a jiných živočichů. Nejvzácnější rybou je severský síh maréna. Jeho čistá forma se již pravděpodobně nikde jinde v přírodě nenachází. Štrbské pleso je nejznámější a nejnavštěvovanější tatranské pleso, které budilo zájem už v minulosti. Nejstarší písemné svědectví pochází z roku 1644 od Kežmarského učence Davida Fröhlicha. Štrbčané se v roce 1860 pokusili vypustit pleso, aby místo "bezcenné louže" získali pastviny. Naštěstí se jim to nepodařilo. Pleso patřilo liptovské rodině Szentivánovců, která ho využívala k odpočinku. Turistům a hostům rodina nabízela pleso na sportovní rybolov, koupání či veslování. Veslování na Štrbském plese má tedy více než 120letou tradici. V roce 1901 pleso odkoupil Uherský stát.

Pleso se od konce 19. století uměle zarybňovalo a v zimě se zde pro chladírenské účely lámal led. Byl tak čistý, že o něj měli zájem restaurace v Budapešti, Berlíně či Vídni. Půlmetrové kostky dělníci pilami řezali na menší kusy. Led se na Štrbském železniční stanici vozil v noci, aby se co nejméně roztékal. Zachovaly se dokumenty, podle kterých tatranský led objednával i vídeňský královský dvůr.

Stejnojmenná turisticko – léčebná osada na březích jezera vznikla v roce 1872, kdy zde byla postavena první chata. Byla to lovecká chatka Szentiványiho. Historické jádro osady leží na čelní moréně Mlynické ledovce. Jedná se o nejvýše položenou osadu na Slovensku.