Katedrála svatého Martina

Tato medaile, která je zušlechtěna dvěmi kovy, je věnována jednomu z nejobdivovanějších skvostů slovenské architektury – Katedrále svatého Martina.

Numismat je zušlechtěn ryzím žlutým zlatem (999/1000) a ryzím zlatem růžovým (999/1000). Je zpracována v nejvyšší kvalitě ražby a ražena je speciálním leštěným razidlem. Díky velkorysému průměru medaile (45 milimetrů) vyniknou i ty nejmenší detail

• Hlavním motivem aversu medaile je vyobrazení překrásného olověného jezdeckého sousoší svatého Martina na koni se žebrákem z roku 1734. Sv. Martin je zachycen jak se sklání k žebrákovi a podává mu plášť. Postava žebráka je vyobrazena jako sobě rovná lidská bytost. Tento motiv je ještě doplněn o erb Bratislavy.
  
  
• Ústředním motivem reversu medaile jsou Tatry, které představují symbol Slovenské republiky spolu se svým charakteristickým Lomnickým štítem. Okruží reversu je doplněno o vyobrazení ornamentů čičmanské lidové architektury. Po stranách je zobrazena stylizovaná malba kohoutů..

Katedrála (Dóm) svatého Martina je nejvýznamnějším a největším kostelem v Bratislavě a jedním z největších na Slovensku. Od března roku 2008 je také diecézním chrámem bratislavské arcidiecéze. Je jednou z nejvýraznějších historických dominant a po Bratislavském hradě druhým nejvyhledávanějším turistickým objektem hlavního města Slovenska.

Objednávkou získáte:

• Záruku nejvyšší kvality ražby
• Numismat zušlechtěný ryzím a růžovým zlatem
• Certifikát autentičnosti

Objednejte si jedinečnou medaili věnovanou katedrále Svatého Martina v kombinací dvou barev zlata.

Kov:

měď a zinek

Zušlechtění:

ryzí žluté a růžové zlato 999/1000

Kvalita:

nejvyšší kvalita ražby

Průměr:

45 mm

Hmotnost:

35 g

Země původu:

Slovensko

Interiér katedrály je bohatý na díla významných umělců. Nejvýznamnější je sousoší sv. Martina na koni, odlité do olova. Toto veledílo vytvořil roku 1734 rakouský sochař Georg Raphael Donner, který působil v Bratislavě 11 let a bylo to nejtvořivější období jeho života. Jeho busta spolu s bustou Franze Liszta se nachází vlevo pod schodištěm. Franz Liszt zde dirigoval korunovační mši. V katakombách katedrály jsou pohřbeni významní šlechtici, církevní hodnostáři a umělci. Mezi ně patří i autor prvního slovenského románu Jozef Ignác Bajza. Od roku 2003 se v Katedrále sv. Martina každoročně koná festival Korunovační slavnosti, který připomíná někdejší královskou korunovaci.

Katedrála sv. Martina je trojlodní gotický kostel postavený v 14. století na místě původního románského kostela a hřbitova. Po staletí byl středem kulturního, církevního a společenského dění. Místo, na kterém dnešní katedrála stojí, bylo dvojznačným centrem vznikajícího městského osídlení.

Korunovace byly nejslavnějším obdobím v dějinách Dómu sv. Martina. Je to období ohraničené lety 1563–1830, kdy byl korunovačním chrámem Uherského království. Konalo se zde 19 korunovací. Bylo zde korunovaných 11 králů, včetně Marie Terezie a 8 královských manželek.

Kostel prošel od svého vysvěcení v roce 1452 několika proměnami a drobnými přestavbami či přístavbami. V roce 1760 byla původní kostelní věž zničena bleskem a musela být nahrazena novostavbou, která byla v roce 1835 znovu zničena požárem. V roce 1847 byla věž rekonstruována a v roce 1877 dostal dóm dnešní podobu. Věž dómu je vysoká 85 m. Na jejím vrcholu je kopie svatoštěpánské koruny, symbolizující význam korunovačního chrámu. Věž kostela byla postavena i s trojlodím a plnila funkci bašty, neboť byla součástí městského opevnění. Nacházejí se zde také gotické a renesanční náhrobky, 8hranné sloupy a barevná okna.