Jedním z problémů, na který naráželi kolonisté z Evropy, bylo stanovení vztahu k původním obyvatelům území – indiánským kmenům. Podle archeologických a antropologických výzkumů indiáni osídlili americký kontinent přibližně před 30 – 11 tisíci lety příchodem z Asie.
V okamžiku Kolumbova objevu započal proces kolonizace nového kontinentu. Velká Británie, klíčová pro vznik USA, se jí na počátku neúčastnila. První kolonie vytvořili Španělé. V 16. a 17. století oni a Portugalci tvořili koloniální mocnosti (podle dohody z roku 1493 Portugalci získali Brazílii, Španělsko zase ostatní země Jižní a Střední Ameriky). Britské majetky ale v Americe rostly a v 18. století zahrnovaly třináct kolonií, podřízených britské koruně podléhajícími guvernéry. Byly to: Virginie, Connecticut, Delaware, Georgie, Severní a Jižní Karolína, Maryland, Massachusetts s hlavním městem v Bostonu, New Hampshire, New Jersey, New York, Pensylvánie a Rhode Island.
Kolonie byly značně nezávislé i v zahraniční politice, za jejich kroky ale často platila Koruna, jak se stalo v případě, kdy konflikt s Francouzi přerostl v sedmiletou válku (1756 – 1763). Britové v ní zvítězili a dobyli velká území v Kanadě na základě pařížské smlouvy. V době válečných operací se ale projevily rozdíly mezi zájmy kontinentální Anglie a kolonie. Nabraly významu po válce, kdy se Velká Británie, zatížená obrovskými válečnými dluhy, rozhodla posílit svoji kontrolu nad koloniemi. Kolonie měly totiž dobře vyvinuté hospodářské základy, což je chránilo před závislostí a před Evropou. Aby se tomu Koruna postavila, vydávala na jedné straně další zákony zvyšující daňové zatížení a na druhé straně zaváděla britský monopol na obchod s koloniemi. Zavedení dalších daní v roce 1767 vedlo k bojkotu anglického zboží (skla, čaje a papíru). Britové se vzdali cla na sklo a papír, zachovali však zdanění čaje, které se zakrátko stane symbolem války s Korunou.
V roce 1773 britská vláda zavedla monopol na obchod s čajem pro Východoindickou společnost. Tento krok Britů, ohrožující hospodářskou nezávislost kolonií, byl následován bojkotem tohoto zboží, který zahájil akt neposlušnosti v Bostonu. V tomto roce obyvatelé Bostonu zničili anglický majetek tím, že potopili náklad lodí Východoindické společnosti ihned po připlutí do místního přístavu.
Toto tzv. Bostonské pití čaje (Boston Tea Party) vystavilo stát Massachusetts britským represím. Britská vláda vydala pět zákonů zasahujících do zájmů kolonií. První odpovědí se stalo svolání Kontinentálního kongresu v roce 1774. Účastnilo se ho dvanáct států (chyběli představitelé Georgie). V roce 1776 Thomas Paine vyzval do války za samostatnost kolonií v publikaci „Zdravý rozum“. Mimo jiné uvedené výše, jako publikace Paineova, vedly k vyhlášení nezávislosti Massachusetts v lednu 1776, za ním následovaly další státy. Všeobecným aktem se stala Thomasem Jeffersonem vypracovaná Deklarace nezávislosti, uzákoněná téměř jednohlasně (jeden se zdržel) 4. července 1776 Kongresem. Tento den je v současnosti největším národním americkým svátkem. V čele federace měl stanout prezident (na toto místo byl brzy vybrán vítěz války – Washington), na volební období čtyř let. Ústava Spojených států byla schválena 17. září 1787.
