Význam – proč se stříbro stalo kovem ovlivňujícím dějiny lidstva?
Stříbro, latinsky Argentum (tj. jasný), je lesklý ušlechtilý kov bílé barvy, který je výborným vodičem jak tepla, tak elektrického proudu. Mezi kovy se jedná o nejlepší elektrický vodič vůbec. Stříbro je mimořádně oblíbené hlavně pro svou krásu, stálost a mnohostranné využití. Stříbro se v přírodě nachází hned v několika formách. Nejčastěji ho nalezneme ve formě sloučenin. Ve většině případů pouze doprovází rudnou žílu jiného kovu (např. olova, mědi, niklu a zinku). Sulfid stříbrný – nejčastěji se vyskytující ruda – je obyčejně jemně hnědý, někdy zbarvený do zlata nebo temně žlutý. Stříbro se většinou nachází ve formě drátků, občas i jako plíšek. K měření hmotnosti ryzího stříbra se používají trojské unce, přičemž jedna trojská unce váží 31,1034 g. V minulosti se však používaly i jiné jednotky – například hřivna (marka), která vážila 253 g.
Jak se ze stříbra stal vzácný kov oblíbený mezi lidmi?
Během celé historie sloužilo stříbro lidstvu jako měnový kov. Po zlatě je nejstarším známým drahým kovem. První nálezy opracovaného stříbra jsou staré více než 4000 let. Vyráběly se z něj šperky, později stříbrné mince. Řekové a Římané používali slitinu zlata a stříbra zvanou elektron (80% zlato, 20% stříbro). První stříbrné a zlaté mince pocházejí přibližně ze 7. století před n. l. Ve středověku se objevily stříbrné rudy také na Slovensku, v Čechách, Sasku a v Tyrolsku. Stříbro se následně stalo nejrozšířenějším platidlem, v některých zemích dokonce jediným – například v Číně. Dnes jsou největšími světovými producenty stříbra Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA. Vedle ražených mincí se zpočátku platilo kusovým stříbrem. Kusy a kousky se podle potřeby krájely a sekali – „rubali“. Tyto „rubané“ peníze se staly pro staro-ruské národy základem názvu dnešní měny – rublu.
Stříbro v Českých zemích
Podle starých pověstí bylo v Čechách stříbro těženo již v 7. století. Ve velkém měřítku se těžba stříbra rozmohla až o několik století později. Historické prameny hovoří o 13. až 14. století. Velká ložiska stříbrných rud byla postupně odhalovaná v Kutné Hoře, Jihlavě, Kolíně, Jáchymově, Příbrami, Ratibořických horách, Českém Krumlově a v okolí dalších českých měst. Postupný rozvoj těžby dalo brzy vzniknout novým právním normám, které jsou považovány za první psané práva tohoto druhu v Evropě. Pravděpodobně nejznámější naleziště v Čechách je důl Osel v Kutné Hoře, kde bylo v roce 1505 nalezeno 92 kg stříbra. Další prvenství se připisuje dolu Vojtěch u Příbrami, kde bylo dosaženo 1000 metrů svislé hloubky za pomoci pouhého jednoho lana. Ve stejné oblasti se nachází důl Marie, se kterým je spojena o poznání smutnější kuriozita- v roce 1892 zde vypukl požár, při kterém přišlo o život 319 horníků. Neméně známe stříbrné doly, nalezneme v Jáchymově. V polovině 16. století zde pracovalo více než 10 000 horníků. Stříbro se zde nacházelo ve formě drátků, které nemusely být krájeny ani taveny a v nezměněné formě byly rovnou zasílány do mincovny, kde byly dále zpracovávány.
Zajímavosti – proč právě stříbro?
Využití stříbra je mnohostranné. Od nejstarších dob se stříbro využívalo na výrobu drahých předmětů a především k ražbě mincí – znaku moci a bohatství, což odůvodňuje jeho příslušnost k drahým minerálům. Moderní doba však samozřejmě našla pro stříbro mnohostranné využití také v technice. Stříbro vyniká svou kujností. Z 1 kg stříbra je možné vykovat až 2 km dlouhý drát.
V nejstarších dobách, kdy byla těžba stříbra obtížná, byla mnohdy cena stříbra vyšší než cena zlata.
Stříbro je známé svými antibakteriálními účinky. Lidé, kteří v minulosti pili ze stříbrných pohárů, častěji unikli infekčním onemocněním.
Stříbro má charakteristický zvonivý zvuk, proto se přidává do zvonoviny a vyrábějí se z něj struny do některých strunných nástrojů.
Tento drahý kov je stále hojně využíván v mnohých oblastech. Díky stříbru máme např. zrcadla, CD a DVD nosiče, zubní plomby, fotografie a mnoho dalších výrobků.
