K čemu Orloj vlastně slouží?
Jsou to vlastně středověké astronomické hodiny, kterým dominuje astronomický ciferník a kalendářní deska. Z ciferníku lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce a jeho fázi a postavení vzhledem k Slunci. Z kalendářní desky lze vyčíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře.
Jak už to u pražských pamětihodností bývá i k Orloji se váže hned několik starých legend.
Asi nejznámější z nich vypráví o Mistru Hanušovi, který měl podle pověsti astronomické hodiny zkonstruovat na zakázku pražských radních. Ti však z obavy, že by orlojník mohl své geniální dílo zopakovat, nechali Hanuše přepadnout a oslepit. Orlojník však tušil, kdo za jeho napadením stojí, a tak se rozhodl své mistrovské dílo znehybnit. Vložil ruku do orloje a ten se zastavil. Legenda praví, že následujících sto let se nenašel nikdo, kdo by byl schopen jeho dílo opravit.
A jak to bylo doopravdy?
Dlouhá léta se předpokládalo, že pražský orloj je dílem zmiňovaného Mistra Hanuše. Zásluhou historika Dr. Zdeňka Horského (1929 - 1988), který vypátral důkazy o jeho vzniku v době předhusitské, dnes víme, že to tak úplně nebylo. Vznik pražských astronomických hodin je datován na začátek 15 století. Již roku 1402 jsou zmiňovány hodiny na věži a roku 1410 zde byl hodinářem Mikulášem z Kadaně, který pravděpodobně ve spolupráci s astronomem Janem Šindelem, zkonstruoval současný orloj. Kolem roku 1470 byla doplněna architektonická a sochařská výzdoba. V roce 1490 došlo k největším úpravám během celé existence orloje: byl doplněn o kalendářní desku a některé jeho části byly předělány. Autorem těchto úprav byl hodinářský mistr Jan Růže, zvaný Mistr Hanuš.
Orloj byl vylepšován v průběhu několika staletí
Dalších, zejména uměleckých úprav se Staroměstský orloj dočkal v průběhu 17. – 19. století, kdy byly na orloj umístěny chodící sošky 12 apoštolů, přibyla též kalendářní deska od Josefa Mánesa se symboly zvěrokruhu, měsíce a se symbolem Starého Města pražského. Na konci druhé světové války, v květnu 1945, byl orloj značně poničen a jeho obnovení si vyžádalo celkovou rekonstrukci.
Konstruktéři orloje měli neuvěřitelnou snahu vložit do konstrukce maximum svého umu, dovednosti, dokonalosti, byť se mohlo jednat o věc už jaksi nadbytečnou. Tento přístup vytvořil z orloje mimořádné dílo, které i po staletích oslovuje laiky i odbornou veřejnost.
Výročí nejslavnější české památky je třeba řádně oslavit!
Uběhlo již 150 let od chvíle, kdy byla slavnostně odhalena ikonická kalendářní deska od Josefa Mánesa, jednoho z nejvěhlasnějších umělců tehdejší doby. Národní Pokladnice při této příležitosti vydává nádhernou pamětní medaili, vyraženou do 2 uncí ryzího stříbra. Medaile je selektivně zušlechtěna ryzím zlatem. Právě díky tomuto zpracování, dokonalé řemeslné práci zkušeného medailéra a nejvyšší kvalitě ražby máte nyní příležitost obdivovat nesmrtelné umělecké dílo i vy! Tato mimořádná emise je limitována pouze 500 kusy pro celý svět a každá z medaile nese na hraně unikátní číslo. Více informací o unikátní medaili naleznete zde!