Negramotný kočí nebo rakouský císař? Kdo je otcem T. G. Masaryka?
Tomáš Masaryk se narodil v březnu roku 1850 v Hodoníně slovenskému nádeníkovi Josefovi Masárikovi a Terezii Kropáčkové. Terezie pocházela ze zámožné měšťanské rodiny a pracovala na panském statku jako kuchařka. O 10 let mladší Josef se narodil do slovenské nevolnické rodiny a v Hodoníně se živil jako kočí. Sňatek dvou mladých lidí, pocházejících z tak odlišných poměrů, byl v minulém století velmi nestandardní.
Masarykův původ byl nejen díky nerovnému svazku mnohokrát v historii zpochybňován. První velké diskuze se objevily společně s Hilsneriádou, kauzou, ve které stál Masaryk pevně na straně mladého žida, obviněného z hrůzné vraždy mladé dívky. Jeho odpor k antisemitismu vyvolal v tehdejší společnosti nepochopení. Lidé chápali Masarykův postoj tak, že brání obžalovaného židovského chlapce, protože on sám je židovského původu. Spekulace o genetické informaci TGM se opět rozvířily začátkem tohoto roku. Dle dostupných historických pramenů bylo zjištěno, že Tomáš Masaryk do své rodiny zrovna nezapadal. Své bratry intelektem značně převyšoval a fyzicky jim nebyl ani trochu podobný. Před pár lety se u nás dokonce objevila kniha, která razí teorii, že Masaryk byl levobočkem rakouského císaře Františka Josefa I. Konec všem spekulacím chtěl učinit dokumentarista David Vondráček, který se v kooperaci s expertem na genetiku Danielem Vaňkem chystali odhalit Masarykův skutečný původ. Jejich snahy však přerušil email ze Spojených států. K plánovanému projektu se vyjádřila Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková, která vzkázala, že si DNA testy nepřeje. A protože má jako přímý rodinný potomek o takových věcech právo rozhodovat, skutečná identita prezidenta Osvoboditele zůstane prozatím skryta.
Zámečník, kovář i učitel…
Ať pulzovala otci T. G. Masaryka žilami modrá krev nebo ne, jasné je jedno. Masaryk zdědil cílevědomou povahu, vysokou inteligenci a nebojácnost. Jeho povaha se projevovala už v raném dětství a konflikty s vrstevníky byly na denním pořádku. Mladý Tomáš se původně měl stát zámečníkem, na kterého se učil ve Vídni. Po pár týdnech si svou budoucnost rozmyslel a vrátil se k rodičům, kteří tehdy žili v Čejči. Tam se začal učit na kováře. Řemeslo ho bavilo a býval by se mu věnoval celý život, osud si pro něj však připravil jiný plán. Tomášův bývalý učitel z reálky přesvědčil Masarykovi rodiče, aby ho poslali do čejkovické školy, kde mu bylo nabídnuto místo podučitele.
Rebel už ve školní lavici
Masaryk se rozhodl doplnit si vzdělání a v roce 1865 byl přijat na německé gymnázium. Díky výborným výsledkům přeskočil ročník a získal stipendium. Jeho výborný prospěch a cílevědomost ho dovedla až k zámožné rodině policejního ředitele Antona Le Monniera, ve které působil jako vychovatel. Policejní ředitel si mladého Masaryka považoval a několikrát dokonce vzpurníka zachránil od vyloučení ze školy. Díky svým vyhraněným názorům se totiž Masaryk často dostával do konfliktů, i s autoritami. Jednou se pohádal s ředitelem školy, který ho káral za to, že nechodí ke zpovědi. Tomáš však vnitřně žádnou církevní povinnost necítil a bez okolků odmítl řediteli vyhovět. Rozčilený pedagog chtěl studenta zkrotit pohlavkem, ale ten se po něm pohotově ohradil pohrabáčem. Díky přímluvám policejního ředitele se Tomášovi podařilo dokončit ročník. Když se pak Monnierova rodina stěhovala do Vídně, vzala svého vychovatele s sebou. Ve Vídni Tomáš úspěšně odmaturoval na akademickém gymnáziu a pokračoval studiem filosofie. Na filosofické fakultě měl mnoho příležitostí k seznámení s tehdejší inteligencí a také jich hojně využíval.
