Zlaté vejce pro ruské carevny
Za prvním zlatnickým velikonočním exemplářem se musíme vrátit do carského Ruska. V Petrohradě tehdy působil Petr Carl Fabergé, uznávaný zlatník hugenotsko-německého původu. Jeho dokonalá klenotnická práce byla tehdy velice populární zejména u evropské šlechty a ruské carské rodiny. Před Velikonocemi roku 1885 navštívil proslulého klenotníka car Alexandr III. a požádal ho o výrobu dárku pro svou manželku Marii Fjodorovnu k 20. výročí jejich zásnub. Fabergé vytvořil krásný suvenýr ve tvaru velikonočního vejce. Pro jeho výrobu použil navenek obyčejné bílé smaltované zlato. Vejce se ovšem dalo otevřít a v jeho nitru čekala obdarovanou maličká slepička v jejíž útrobách se ukrývala miniatura imperiální koruny s rubínovým přívěskem. Alexandrova manželka byla z dárku nadšená a z Fabergého vajec se tak v rodině ruského cara stala velikonoční tradice. Alexandr III. svou ženu obdarovával až do své smrti. Každý rok tak přibylo do carské rodiny jedno vzácné vejce. Ve velikonočním rituálu pokračoval i Mikuláš II., Alexandrův syn, který do příjemkyň drahocenného vejce zahrnul kromě své manželky i svou matku.
To nejlepší ze zlatnické a klenotnické práce
Každé z Fabergého vajec představuje naprostý unikát a reprezentuje to nejlepší ze zlatnického umu. Klenoty byly vyrobeny z různých drahých kovů, včetně zlata. Vejce byla bohatě zdobena perletí, drahokamy a jinými vzácnými materiály. Každé vejce bylo duté a uvnitř na nového majitele čekalo překvapení v podobě miniatur obrazů, kočárů, květin, vlaku, paláce nebo dokonce diamanty vykládaná sada na manikúru.
Za nejcennější vejce je považováno to z roku 1913. Bylo vyrobeno pro matku Mikuláše II. při příležitosti 300. výročí trvání dynastie Romanovců. Fabergé – dvorní zlatník krále a gigantická dílna
Peter Carl Fabergé získal díky práci pro ruské cary již za svého života věhlas. Pro svou dílnu se mu podařilo získat nejrespektovanější zlatníky a klenotníky své doby. Ti se pak podíleli nejen na výrobě slavných vajec, ale i na zakázkách pro další šlechtické rodiny. Roku 1897 byl dokonce Fabergému propůjčen švédským královským domem titul královského dvorního zlatníka. Jeho práce byla o několik let později prezentována na světové výstavě v Paříži.
Říjnová revoluce úspěchy zlatníka zhatila
Vraťme se ale do Ruska k rodu Romanovců. V říjnu roku 1917 zde vypukla revoluce a carská rodina byla v následujícím roce vyvražděna. Fabergé uprchl do zahraničí a firmu prodal svým zaměstnancům. Gigantické zlatnictví, čítající přes 500 zlatníků bylo však brzy bolševiky zestátněno. Peter Carl Fabergé se z křivdy, kterou napáchala bolševická revoluce, nikdy nevzpamatoval. V roce 1920 zemřel ve Švýcarsku.
Velikonoční vajíčko za 350 miliónů korun
Astronomickou hodnotu Fabergého vajec můžeme výmluvně demonstrovat na částce, za kterou bylo vydraženo vejce se zabudovanými hodinami. Tento mistrovský kus zlatník zhotovil v roce 1905 pro sběratelku Beatrice Rothschildovou. V roce 2007 bylo vejce prodáno za téměř 9 miliónů liber (asi 350 miliónů korun). Do vajíčka je zabudována miniatura kohoutka, který každou hodinu vyhlédne ven, zatřepe křidélky, třikrát pokyne hlavičkou a zakokrhá.
Zlatá mince ve tvaru Fabergého vejce
My Vám dnes představujeme zlatou minci, která byla inspirována Fabergého vejcem z roku 1906. Původní zlatnické dílo je označováno jako královská labuť. Vejcem byla obdarována manželka Mikuláše II. k 40. výročí jejich svatby. Numismat byl vyražen z nejčistšího zlata 999,9/1000 v nejvyšší mincovní kvalitě. Atraktivita mince je podtržena velmi nízkou limitací, která čítá pouhých 500 kusů pro celý svět. Na reversu mince jsou vyobrazeny květiny inspirované právě Fabergého vejcem.
Zlatou minci inspirovanou jedním z největších klenotnických děl všech dob si můžete objednat zde.
