Muchův „Tanec“ – perla secesního umění
Ústředním motivem numismatu z 5 uncí ryzího stříbra je Muchovo mistrovské dílo „Tanec“. Jde o litografickou ilustraci, která nese všechny prvky autorova nezaměnitelného rukopisu, dnes známého jako „Mucha styl“. Alfons Maria Mucha namaloval Tanec v Paříži – ve městě lásky na vrcholu své slávy v roce 1897. Obraz je pro autorovu tvorbu naprosto typický a představuje skutečnou perlu světového umění. Muchova tvorba je naprosto unikátní nejen pro svou hlubokou symboliku, mystičnost a ornamentálnost, ale také kompozici a jedinečnost barev, které si malíř sám připravoval.
Tanec je mistrovským dílem také z pohledu kompozice. Umístěním figury půvabné rusovlásky do ornamenty zdobeného kruhu, uzavřeného v obdélníku vyvolává dojem dynamiky a lehkosti. Jako by žena skutečně tančila. Mucha se očividně inspiroval zlatým řezem - nedocenitelnou pomůckou vynalezenou samotným renesančním mistrem Leonardem da Vincim. Iluzi pohybu v Muchově litografii podporuje dívčina poletující bohatá hříva a zvlněná drapérie odhalující smyslné slovanské křivky. Díky romantické až pohádkové tematice, příhodné pro malířovu tvorbu by se mohlo zdát, že byl Mucha rozevlátým bohémem, chodícím po světě s hlavou v oblacích. Pravda je ovšem jinde.
Zpěvák, příšerný student a soudní zapisovatel aneb Muchova cesta na výslunní
Alfons Mucha byl všestranným činorodým umělcem s precizní technikou, kterou neustále zdokonaloval. Jeho cesta k profesionální umělecké dráze však nebyla snadná. Na zajištění studií pro mladého Alfonse totiž rodičům nezbývali peníze. Hochovo vzdělání zachránilo získání místa fundatisty u vedoucího chrámového sboru. Adolescentovu pěveckou kariéru však přerušilo mutování. Odešel proto studovat na Slovanské gymnázium. Jeho prospěch byl dle dostupných pramenů doslova katastrofální a ze školy byl po několika letech vyloučen. Po studijním „fiasku“ se zhrzenému studentovi nechtělo vracet do rodných Ivančic a přijal proto pozvání od svého přítele ze studií k návštěvě jeho rodiny v Ústí nad Orlicí. Tam se konečně mohl věnovat tomu, co měl nejraději – umění. Po několika týdnech se vrátil do rodných Ivančic, kde přijal místo soudního zapisovatele. Odhodlán věnovat se své vášni, podal si přihlášku na pražskou Akademii, záhy byl ale odmítnut. Životní obrat mu připravil až inzerát v novinách, ve kterém stálo, že firma Kautsky-Brioschi-Burghard hledá malíře pro tvorbu divadelních kulis a opon. Na inzerát zareagoval a obratem se mu dostalo kladné odpovědi. Devatenáctiletý Mucha tak na podzim roku 1879 odjel do Vídně. Tato zkušenost mu otevřela dveře k dalším kontaktům a zakázkám, které nadaného umělce zavedly do Mnichova a následně do Paříže – tehdejšího centra uměleckého dění. A právě zde, na vrcholu jeho slávy vznikl Tanec.
Muchova rusovláska „tančí“ na 5 uncové ražbě z ryzího stříbra osázené krystaly
Alfons Maria Mucha miloval pozemskou krásu a díky svým dílům, zejména těm užitým ji dokázal zprostředkovat širokému publiku. Pamětní medaile, kterou jsme k 160. výročí narození secesního génia připravili si klade stejný cíl.
Jak už jsme zmínili, ústředním motivem aversu je půvabná rusovláska z Muchovy slavné litografie „Tanec“.
Revers je ozdoben secesními ornamenty a jeho střed vyplňuje dvouocasý lev, národní symbol, který odkazuje na umělcovu lásku k rodné vlasti.
Na ražbu pamětní medaile „Tanec“ bylo použito 5 uncí ryzího stříbra 999/1000. Abychom podpořili pompézní secesní atmosféru, okruží medaile jsme zušlechtili ryzím zlatem a navíc vyložili 31 krystaly Swarovski. Pro celý svět jsme vyrazili jen 499 exemplářů a každý je na hraně individuálně očíslován.
Svůj numismatický originál s nesmrtelným dílem geniálního umělce si můžete rezervovat na této stránce.
