Zamilovaná místa tatíčka Masaryka
Letos jsme si připomínali 170. výročí od narození prezidenta Osvoboditele. K 80. výročí jeho odchodu na věčnost můžete získat unikátní sadu tří pamětních ražeb. Chcete-li poznat milovníka koní, elegána a obratného diplomata a politika blíže, můžete se vydat například do prezidentova rodiště - jihomoravského Hodonína. Ve zdejším barokním zámečku se nachází Masarykovo muzeum. Zdejší expozice Vás provede celým Masarykovým životem formou poutavých audiovizuálních programů. Dozvíte se mnoho o jeho rodišti, studiu, rodinném životě, politické i vědecké činnosti.
Se jménem naší první hlavy státu je nerozlučně spojen zámek Lány, prezidentské letní sídlo, kde Masaryk a jeho rodina trávila většinu času. Přijímal zde důležité osobnosti, se kterými živě diskutoval ve zdejším parku, vykonával audience a veškerou potřebnou státnickou činnost. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se na své venkovské sídlo přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku si dokonce zvolil lánský hřbitov. Hrob rodiny Masarykových se stal symbolem československé demokracie i v dobách totality.
Za Masarykem se můžete vydat také do Karlových Varů. Lázeňské město se těšilo prezidentově mimořádné přízni. Rád se procházel po zdejší kolonádě nebo sedával ve výletní restauraci Svatý Linhart. Od roku 2007 stojí na zdejší Masarykově třídě jeho bronzová socha.
Objevte všechny hrady Karla IV. u nás!
Karlovi IV. se přezdívalo císař budovatel. Právem! Za svého života nechal zahájit stavbu hned osmi hradních komplexů. My se dnes vydáme po hradech, tyčících se na našem území.
Karlštejn
Legendární Karlštejn je bezesporu nejslavnějším hradem, jehož výstavbu Karel IV. roku 1348 zadal. Hrad měl být jakýmsi nedobytným trezorem, kde mohl vladař bezpečně uchovávat korunovační klenoty a další vzácné královské cennosti. Sloužil též jako reprezentační královské sídlo. Dnes je jednou z nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších památek na našem území.
Kašperk
Monumentální šumavský hrad Kašperk nechal císař založit roku 1356 jako strategickou pevnost nedaleko bavorské hranice. V přilehlých kašperských dolech se navíc nacházely výnosné zlaté doly, které bylo třeba střežit. Dnes je hrad hojně navštěvovanou pamětihodností a najdete zde hned několik prohlídkových okruhů. Pravidelně se zde konají také kulturní akce včetně divadelních představení.
Radyně
Původní název hradu z roku 1356 zněl Karlskrone. Jméno se ale v českém prostředí neujalo a po smrti zakladatele hradu Karla IV. byl přejmenován na Radyni podle jména kopce a skály, na níž byl vybudován. Stavitelem hradu byl údajně Michal Parléř z rodiny slavného architekta Petra Parléře. Jako správci hradu byli dosazováni většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska. Jejich povinností bylo sledovat a zajišťovat bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy, vykonávat soudní pravomoc nad přímými podanými panovníka a asi měli i pravomoc soudit a popravovat zločince. Dnes se na hrad můžete vydat za četnými kulturními akcemi a dechberoucím výhledem.
Hrádek u Purkarce
Po Karlu IV. zbyly na našem území ještě dvě méně známé zříceniny. Jednou z nich je Hrádek u Purkarce, ležící v malebné přírodě nedaleko Hluboké nad Vltavou. Hrádek byl vystavěn na počátku 14. století jako sídelní hrad. Svému účelu však dlouho nesloužil. Dnes zde stojí jen pár obvodových zdí.
Tepenec
Posledním tipem na výlet je hrad Tepenec ze 14. století. Byl vystavěn jakožto opevněná základna královské posádky, která hlídala obchodní stezku a upevňovala královskou moc v kraji. Zřícenina leží asi 30 min. jízdy od Olomouce.
Za Alfonsem na kole
Před týdnem jsme si připomínali prostřednictvím naší nové fascinující ražby další důležité výročí, tentokrát ze světa umění. 24. července by oslavil secesní génius Alfons Maria Mucha své 140. narozeniny. A právě on nám byl inspirací při plánování posledního výletu, který si můžete užít tentokrát třeba na kole.
Začneme v Moravském Krumlově. Zavítáte-li do zdejšího zámku, spatříte místo, kde bylo po dlouhá léta uloženo jeho nejrozsáhlejší dílo – slavná Slovanská epopej. Mucha na 20dílném cyklu obrazů pracoval neuvěřitelných 17 let. Slovanskou epopej můžete nyní spatřit v Praze. Abyste nebyli z absence velkolepého díla smutní, zařadili jsme do výletu zámek Miroslav, kde mají Slovanskou epopej tak trochu v jiném formátu, a totiž jako velkoformátové puzzle.
Další zastávkou cyklo vyjížďky je Emin zámek v Šanově. I zde bychom před více než 100 lety mohli na slavného výtvarníka narazit. Mucha se zde totiž jako mladý podílel na výzdobě některých interiérů. Po požáru zde z jeho umu bohužel moc nezbylo, ale i přesto se pohledem na zámek z konce 19.století určitě pokochejte.
Z Šanova můžete pokračovat skrz přírodní rezervaci Karlov, kde hnízdí mnoho chráněných druhů flóry i fauny do Hrušovan nad Jevišovkou. Strop zdejší radnice zdobí rozsáhlá freska, jejíž autorem není nikdo jiný než Alfons Mucha.
