Podíváme-li se na více než 50 let staré platidlo zblízka, musíme uznat, že jeho výtvarná hodnota je vskutku nadprůměrná. Autorem motivu rubové i lícní strany je totiž uznávaný akademický malíř Karel Svolinský. Tento český výtvarník byl nejen malířem, ale také grafikem, ilustrátorem a typografem. Jeho práce se vyznačuje dokonalou technikou, propracovanými detaily a národními tématy, které se výtvarník snažil právě do bankovnictví prosadit. Bankovka s Janem Žižkou nebyla jeho jediným dílem pro svět numismatiky, věnoval se i filatelistickým návrhům.
Nepopulární nominál připomínal špatné časy
Karel Svolinský začal na motivu pracovat v roce 1956, pouze tři roky po konci nechvalně známé měnové reformy z roku 1953. A právě letopočet vydání nám napovídá, proč lidé tomuto platidlu nikdy nepřišli na chuť. Měnová reforma byla k obyvatelům tehdejšího Československa mimořádně krutá. Měna byla devalvována a na trhu nebylo dostupné téměř žádné dostupné zboží do kterého by obyvatelstvo mohlo uložit své, po válce ušetřené úspory. Pro bankovku s Žižkou byl zvolen nominál dvacet pět korun, sověty doporučená hodnota, která byla uplatněna právě v době probíhající měnové reformy.
Žižka jako personifikace minulého režimu
Stejně jako nominál byl dán i námět bankovky a její barva. Vyobrazení Jana Žižky z Trocnova bylo zvoleno též z ideologických důvodů. Vojevůdce měl asociovat revolucionáře, který se nebojí postavit režimu. V případě tehdejšího politického zřízení měl nepřítele představovat fašista. Žižka byl též ztělesněním morálních zásad minulého režimu. Komunističtí pohlaváři tak vzkazovali světu, že se stejně jako Žižka staví na stranu chudých a bezmocných a každému individuu dávají stejnou šanci na plnohodnotný život, kdy jednotlivci společnými silami budují neotřesitelný celek.
Motiv rubové strany též vybrali soudruzi. Měl na ní být vyobrazen Tábor. Autor úkol splnil a vybral si Žižkovo náměstí.
Výtvarník předložil návrh bankovky ke schválení v roce 1957. Znalci jej ohodnotili velice pozitivně. Oceněna byla zejména Žižkova výrazná hlava a vyobrazené husitské zbraně. Kdo naopak měl s bankovkou problém byl prezident Antonín Zápotocký, který se k bankovce vyjádřil dosti opovržlivě a údajně měl na její konto pronést, že Žižka na ní vypadá jako tulák a nemá důstojný výraz. I přesto však nakonec došlo k jejímu schválení a návrh byl poslán do výroby. Bankovka se do oběhu dostala v roce 1958 a stažena byla v roce 1971, kdy ji nahradilo platidlo s populárnějším nominálem dvaceti korun.
Neposlušné oko
K bankovce samotné se váže ještě jedna pikantnost, a to její historická nepřesnost. Jan Žižka z Trocnova byl zprvu slepý pouze na levé oko, avšak na bankovce má zakryté oko pravé! Autor tak trošku pozměnil na bankovce dějiny, a to nikoliv z neznalosti, ale prostě proto, že to vypadlo lépe.
Přejete-li si mít ve Vaší sbírce legendárního Žižku a další repliky ikonických platidel, určitě Vás potěší sbírka Zlaté československé bankovky. Kolekce je jedinečnou sondou do minulého století a repliky platidel jsou navíc zhotoveny z ryzího zlata!
Radost v podobě sbírání zlatých replik nejoblíbenějších československých bankovek si můžete udělat na www.zlatamena.cz.
