První pamětní ražby nechal Národní úřad pro letectví a vesmír vyrazit pro Gemini, druhý americký kosmický program, který probíhal v letech 1962-1966. Kosmická loď pojmula pouze dvojici astronautů – odtud název Gemini (Blíženci). Ražby pro všech 10 vesmírných misí programu Gemini připravovala společnost Fliteline. Medaile byly raženy ze slitiny cínu, popřípadě zušlechťovány zlatem či mincovním stříbrem.
Tragický osud první mise Apollo a výměna dodavatele medailí
Fliteline navrhla také medaile pro Apollo 1. Vesmírná loď Apollo/Saturn 204 (AS-204) však zemi nikdy neopustila, stejně jako připravené ražby. 27. ledna roku 1967 zachvátil během zkušební simulace odpočítávání kabinu lodi požár a celá posádka tří astronautů tragicky zahynula.
Po tragické nehodě získala práva na výrobu pamětních ražeb společnost Robbins Company. První medaile připravila pro Apollo 7, první naplánovaný let po neúspěšné misi Apollo 1.
Do vesmíru se nakonec dostalo více než 3000 stříbrných pamětních ražeb od společnosti Robbins. Některé z vesmírných numismatů byly později vydraženy až za 60 000 $.
Sjednocený design vesmírných ražeb
Základní prvky designu všech ražeb, určené pro vesmírné mise Apollo jsou konzistentní. Střed aversu zdobí vesmírný motiv či národní symbol, obvykle vyobrazený společně s Měsícem. Na lícové straně najdeme název mise. Na zadní straně jsou vždy tři data, odkazující na spuštění mise, přistání a návrat posádky. V okruží jsou pak vyražena jména letové posádky. Sériové číslo se na některých ražbách nachází na rubu v několika případech na hraně.
Velikost medailí od společnosti Robbins se pohybovala od 24, 3 mm do 30, 6 mm.
Na ražbu bylo používáno mincovní stříbro. Některé vesmírné ražby byly výjimečně plátovány 14k zlatem. Taková úprava byla však realizována výhradně na přání posádky a ve velmi malém množství.
Vesmírné ražby se dočkaly finální podoby až po návratu na zem
Produkce medailí započala obvykle dva až tři měsíce před plánovanou misí. Dodnes není zcela jasné, zda byly ražby opatřeny sériovými čísly před letem či po něm. Medaile byly během misí uloženy v modulu velitelské služby. Pokud bylo během mise naplánováno i přistání na Měsíci, byly některé z ražeb přeneseny na povrch měsíce na palubu lunárního modulu. Ražby, které se vrátily s posádkou zpět na zem, byly po přistání navráceny společnosti Robbins. Její zaměstnanci do ražeb následně vyryli data mise a vyleštili jejich povrch.
Vzpomínku na 50. výročí od přistání na měsíci můžete mít i Vy!
Bezesporu nejslavnější vesmírnou misí byla ta s označením Apollo 11. Svou ražbu s sebou měli na palubě i Armstrong, Collins a Aldrin. My pro Vás máme věrnou repliku nejslavnější vesmírné medaile. Medaile z naší nabídky byla vyražena do jedné unce mědi, v kvalitě antique finish, o průměru 39 milimetrů. Raznice pro „novoražbu“ této medaile byly vyrobeny dle těch původních.
Pokud hledáte numismat „jako z jiného světa“, právě jste jej našli! Ať už jste sběratelem nebo fanouškem dobývání vesmíru, s touto medailí můžete vlastnit i kus historie.
