Pražský hrad
Historie Pražského hradu, fascinující dominanty české metropole, se začala psát už v 9. století. Tehdy se stal sídlem rodu Přemyslovců. Nejvýznamnější stavební rozmach zaznamenal areál ve 14. století. Byla zde vybudována celá řada knížecích paláců a později sídla českých panovníků. Dominantní stavbou areálu Pražského hradu je Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Základní kámen položil roku 1344 Karel IV. v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Západní část Pražského hradu tvoří již zmíněné císařské palácové budovy uspořádané kolem třech nádvoří. Historicky nejvýznamnější stavby, katedrála, Starý královský palác a bazilika s bývalým klášterem sv. Jiří, jsou v centrální části. Ve východní části jsou dva původně šlechtické paláce, (dříve) obytné domy a zachovalé části středověkého opevnění včetně věží. Jižní strana hradu je lemována zahradami. K Pražskému hradu patří i prostory mimo ostrožnu, za Jelením příkopem na severu rovnoběžně ležící Královská zahrada s letohrádkem a na západ od ní situovaná Lumbeho zahrada s přilehlou jízdárnou.
Pražský hrad, zařazený na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO, není jen oblíbeným cílem turistických toulek, ale i medailérů a výtvarníků. Pražský hrad totiž představuje nejen jeden z největších hradních komplexů světa, ale také symbol české státnosti, který nesměl a nesmí na platidlech chybět.
Panorama Pražského hradu najdeme například na rubu slavné státovky, poprvé emitované v roce 1920. Autorem výtvarného návrhu je slavný secesní umělec Alfons Mucha. Na lícní straně je vyobrazena umělcova oblíbená múza Josephine Craneová. Secesní génius ji původně portrétoval pro reklamní plakát pražské pojišťovny Slávie. Když stokoruna vznikala, pojišťovna souhlasila, aby zdobila i novou státovku.
Povedené vyobrazení Pražského hradu nalezneme také na tzv. Heřmance, oblíbené zelené stokoruně, se kterou Čechoslováci platili od roku 1961 až do roku 1993. Lícní stranu platidla zdobily portréty družstevnice a hutníka. Rub vyobrazuje opět pohled na Hradčany, které jsou zachyceny z protějšího říčního břehu.
Mnohem méně oblíbenou bankovku pak přestavuje „Gotwaldovská“ stokoruna. Do oběhu byla uvolněna v říjnu roku 1989. V peněženkách se toto platidlo příliš neohřálo. Produkci přerušila Sametová revoluce už půldruhý měsíc po první emisi zelené bankovky. Platnost oficiálně skončila v závěru roku 1990. Než se tak stalo, tvář komunistického politika byla nespokojenými občany často poškozována posměšnými kresbami či vzkazy. Pohled na Hrad je opět vyobrazen na rubu, tentokrát však z Karlova mostu společně s malostranskými mostními věžemi.
Pražský hrad je také jedním z motivů, vyobrazeném na současné bimetalické padesátikoruně. Společně s Hradem je rub mince ozdoben dalšími slavnými budovami, charakteristickými pro hlavní město. Autorem výtvarného pojetí dvoubarevné mince je akademický sochař Ladislav Kozák.
Pražský hrad se dočkal dokonce zlaté pocty. Na ražbě z ryzího zlata se vyjímá zejména Katedrála sv. Víta a masivní konstrukce Karlova mostu. Mince byla vyražena z 24 karátového zlata v nejvyšší mincovní kvalitě- proof.
Hrad Špilberk
Dominantu brněnské metropole tvoří hrad Špilberk již více než 700 let. Zakladatelem mohutné stavby byl ve 13. století přemyslovský král Přemysl Otakar II. Ve 14. století poskytovala stavba útočiště moravským vojenským velitelům, kterým sloužila jako hlavní sídlo. Díky strategické poloze se hrad Špilberk v průběhu 17. a 18. století postupně proměnil v nejmohutnější vojenskou pevnost na Moravě. Součástí pevnostního systému byly i proslulé kasematy, které původně sloužily jako vojenský úkryt. V 80. letech 18. století byly kasematy z rozhodnutí císaře Josefa II. přeměněny na vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince. Bylo zde postupně vytvořeno 29 jednotlivých kobek, sbitých ze silných trámů i prken, k nimž byli vězni trvale přikováni. Žalář nechal zrušit císař František I. v roce 1855. Následně byl objekt hradu využíván jako kasárna a vojenská věznice. V roce 1880 byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Od té doby se těší obrovskému zájmu lokálních i zahraničních návštěvníků.
Přesto, že je tento barokní skvost jednou z nejkrásnějších památek u nás, mnohých numismatických ztvárnění se v minulosti nedočkal. Nyní je však tento nedostatek postupně napravován. V Národní Pokladnici naleznete krásnou novoražbu od renomovaného medailéra Mgr. Art. Jana Háska.
