Edvard Beneš byl jednou z předních postav domácího a následně zahraničního odboje. Byl věrným přítelem a následovníkem prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a také symbolem svobody a demokracie. Beneš byl znám také jako hloubavý filozof, schopný sociolog a mimořádně vzdělaný člověk s širokým všeobecným přehledem.
Sám Tomáš Garrigue Masaryk říkával, že bez Beneše by Československá republika nikdy nevznikla.
Hodný „Maffián“ a zakladatel Československa
Politická činnost Edvarda Beneše začala nabývat na síle krátce po propuknutí první světové války. Beneš se stal organizátorem vnitřního odboje Maffie a zajišťoval spojení odboje s T. G. Masarykem. V roce 1915 odešel do zahraničí za Masarykem a Štefánikem, aby se připojil ke snahám o založení samostatného Československa. Na podporu svého záměru uspořádal řadu přednášek na slavných evropských univerzitách, publikoval odborné články ve francouzských periodikách a v roce 1916 se podílel na ustanovení Československé národní rady, ve které přijal místo generálního tajemníka.
Ministr zahraničí
Koncem října 1918 se zúčastnil jednání zástupců domácího i zahraničního odboje v Ženevě o budoucí podobě státu. Po vyhlášení svrchovanosti Československé republiky 28. října roku 1918 byl jmenován ministrem zahraničí ve vládě Karla Kramáře.
Prezident a kritizované momenty Benešovy vlády
Prezidentský mandát Beneš poprvé převzal po zesláblém a nemocném TGM v roce 1935. V září roku 1938 však musel udělat složité rozhodnutí, za které je dodnes mnohými kritizován. Po nátlaku Velké Británie a Francie přijal mnichovský diktát a následně neúspěšně usiloval o vyřešení sudetoněmecké otázky a zachování územní integrity státu.
Se jménem druhého československého prezidenta jsou spojeny také tolik diskutované Benešovy dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu a následně i po návratu do vlasti. Jednalo se o dokumenty, na základě kterých, přišli Němci, Maďaři a další takzvaní zrádci o majetek. Stát těmto „zrádcům“ zabavil přes 2,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Většina Němců pak musela Československo nadobro opustit. Dodnes se hovoří o tom, že se ze strany Beneše jednalo o trest pro určité etnikum, stojící na principu kolektivní viny.
Nutno konstatovat, že i přes politické přešlapy, hrál Beneš mezi oběma světovými válkami důležitou roli v poválečném uspořádání starého kontinentu a též v pevném postoji vůči diktaturám, především pak proti Hitlerovi.
Beneš se vrátil do osvobozené vlasti na jaře v roce 1945. Nově nabytá svoboda však dlouho nevydržela. V parlamentních volbách roku 1946 dosáhly Komunistická strana Československa a z části Komunistická strana Slovenska velkého úspěchu. Novým předsedou československé vlády byl jmenován předseda KSČ Klement Gottwald.
Nové politické skutečnosti a vzrůstající vliv Sovětského svazu neodvratitelně směřovaly ke konci demokracie a udržení nezávislosti československého státu a také ke konci Benešova politického působení. V únoru 1948 přijal již nemocný Beneš demisi nekomunistických ministrů a jmenoval novou vládu v čele s Klementem Gottwaldem. Říká se, že právě tento krok vedl k nastolení komunistické diktatury. Historici dodnes diskutují nad posledním Benešovým konáním. Podle některých dobových svědectví byl na tehdejší hlavu státu vyvíjen silný tlak ze strany Gottwalda, který údajně vyhrožoval zatýkáním, restrikcemi, a dokonce zásahem sovětských vojsk.
Krátce po jmenování nové vlády se Beneš se svou ženou Hanou uchýlil do ústraní na své venkovské sídlo do Sezimova Ústí. Abdikoval teprve 7. června 1948 a v září téhož roku zemřel.
Přesto, že se Benešovo jméno pojí s několika nepopulárními politickými rozhodnutími, jednalo se o člověka, který byl politicky aktivní v nejsložitějším období naší historie. V jeho zájmu byla ochrana demokracie, udržení samostatnosti a dalších ryzích hodnot, ve které hluboce věřil.
Naši prezidenti - nová kolekce pamětních ražeb, zušlechtěných ryzí zlatem
Benešova podobizna zdobí první ražbu z naší nové kolekce Naši prezidenti. Uzavřená kolekce Vás provede životy všech mužů, kteří stáli v čele Československa a později i České republiky.
Prezidentské pamětní ražby, zušlechtěné ryzím zlatem, jsou uloženy do krásného sběratelského zakladače. Kvalitní desky poskytnou ražbám nejen bezpečné úložiště, ale také reprezentativní vystavení. V průběhu sbírání na Vás kromě ražeb, čeká také několik hodnotných dárků. Těšit se můžete například na elegantní dřevěné pero v pouzdře nebo Certifikáty autentičnosti s životními příběhy československých státníků.
První ražbu s Edvardem Benešem navíc můžete nyní získat za poloviční cenu!
.
