Státovky
Již koncem roku 1918 se Alois Rašín spolu se svými spolupracovníky Jaroslavem Preissem a Vilémem Pospíšilem začali připravovat na ustanovení nové měny. K tomu, aby proces proběhl hladce, zvolili techniku kolkování. Okolkovány byly bankovky nominálních hodnot 10 K až 1000 K, které byly vyhlášeny za platné v Předlitavsku do 31. října 1918. Kolky s nižší nominální hodnotou 10 h, 20 h, 50 h a 1 K byly vyrobeny v tiskárnách České grafické unie. Kolkovací akce byla v Čechách zahájena 3. března a trvala pouhých 6 dní. Na Slovensku bylo kolkování ukončeno 12. března. Okolkovaná měna neboli prozatímní státovky se tak staly prvními platidly v historii československé měny.
Nepříliš kvalitní tisk nahrával padělatelům
O správu nových platidel se od roku 1919 staral Bankovní úřad ministerstva financí. Primárním úkolem této instituce bylo vytvořit emise nových československých platidel, které by okolkovanou měnu nahradily. Státovky s nižší nominální hodnotou byly tištěny v tiskárnách na území Československa, zatímco vyšší nominály byly kvůli hrozbě padělání svěřeny technologicky vyspělejším tiskárnám v zahraničí.
První koruna Otakara Španiela
První emise se však padělání nevyhnula. Z důvodu preciznější ochrany bylo tedy nutné vydat pro vyšší nominální hodnoty tzv. státovky II. emise. Ve stejné době začaly vznikat i první československé mince. Bankovní úřad ministerstva vnitra vypsal soutěž na jejich výtvarné návrhy už v roce 1919. V té době však nebyla na našem území v provozu žádná mincovna. První mince proto vznikly až po rekonstrukci kremnické mincovny. Úplně první mince, která zde byla 19. ledna 1921 ražena, byl dvacetihaléř, následovaly ostatní haléřové mince a v roce 1922 památná jednokoruna. Autor návrhů byl výtvarník Otakar Španiel.
Právě Španielova krásná mince s motivem klečící ženy svírající srp a snop představuje první československou jednokorunu uvolněnou do oběhu před 100 lety. Mince byla s několika přestávkami oficiálním platidlem od 18. února 1922 až do roku 1953. Koruna byla ražena z mědiniklu a její průměr činil 25 mm. Od roku 1946 do roku 1947 se změnila specifikace ražby, respektive její průměr, který byl zredukován z 25 mm na 21 mm. Právě minci s menším průměrem najdete v populární kolekci „Nejoblíbenější československé mince“. Kolekci otevírá legendární koruna s motivem ženy, jež sází lípu. Neuvěřitelný příběh, který se k minci váže si můžete přečíst zde.
Nejoblíbenější československé mince
1 Kčs s motivem ženy sázející lípu i 1 Kčs ženy kosící srpem obilí z roku 1946 jsou součástí výjimečné kolekce Nejoblíbenější československé mince. V kolekci najdete oblíbené oběžné mince minulého století, které zvolily tisíce respondentů v celonárodním hlasování. Všechny mince v kolekci jsou originální historické mince zušlechtěné ryzím zlatem a vzácným rhodiem.
Více informací o výjimečné kolekci najdete zde.
