Co vám nová VIP sekce přináší?
Možná se ptáte, proč jsme na naše stránky zařadili novou VIP sekci a co zde můžete nalézt. Důvod je takový, že chceme uspokojit touhy a nároky různých sběratelských srdcí, i těch která hledají neobyčejné emise, které se vyznačují velice nízkou limitací, exkluzivitou a velice obtížnou dostupností. Málokdo totiž asi tuší, že na našem trhu je možné sehnat i takové numismatické kousky, jež se mohou chlubit výše uvedenými atributy. Z tohoto důvodu jsme se u nás v Národní Pokladnici usnesli, že by bylo skvělé vytvořit sekci, kde naši zákazníci naleznou i tyto unikátní sběratelské kousky, jimiž si zpestří své sběratelské portfolio. V případě zájmu o konkrétní numismat nám prosím zanechejte telefonní číslo, nebo email. Velice rádi vás budeme co nejdříve kontaktovat a produkt vám představíme do nejmenších detailů.
Věčný příběh Františka Josefa I. a jeho krásné sestřenice Sisi
Příběh císaře Františka Josefa a jeho choti, věhlasné krasavice Alžběty, řečené Sisi, byl mnohokrát zachycen literárními díly či přenesen na filmová plátna. Byť byl mnohdy vykreslen až přespříliš růžově, stále platí za jeden z nejpoutavějších královských příběhů vcelku nedávné minulosti.
Proto, pojďme se blíže na jejich příběh podívat!
Vše v zájmu habsburské dynastie
Císař František Josef I. pocházel ze starobylého habsburského rodu, který se mohl pyšnit nejen rozsáhlými statky, ale také byl proslulý svou sňatkovou politikou. Ta zapříčinila, že příslušníci rodu se potýkali s mnoha neduhami, a to nejen fyzickými, ale i psychickými. Na Františkově otci se rodová degenerace podepsala pouze povislým spodním rtem, hůře již na tom byl jeho strýc Ferdinand, následník trůnu, jenž do dějin vstoupil jako Ferdinand „Dobrotivý". Ferdinand trpěl fyzickým znetvořením, epilepsií a duševní retardací, což mohlo být důvodem, že se stával pro zisku a slávy chtivé osobnosti loutkou. Série povstání a celkově politická situace v říši zapříčinily, že Ferdinand později na svoji funkci abdikoval ve prospěch Františka Josefa.
Oproti svému otci Františkovi Karlovi byl František Josef I. více ambiciózní, se zájmem o armádu i politiku. Však také od útlého dětství byl na svoji velkou životní roli připravován, a to nejen svými vychovateli, ale především svojí matkou, císařovnou Žofií, pro níž byl doslova vymodleným dítětem.
Žofie byla striktně bigotní bavorská princezna, pocházející z vedlejší větve wittelsbašské dynastie. Mezi její přednosti patřil bystrý rozum, ctižádost, silná a pevná vůle. Vedle svého manžela Františka Karla vynikala, v páru byla dominantní a o důležitých záležitostech také rozhodovala. V podstatě lze konstatovat, že tehdy habsburský rod řídila a všechny kolem sebe, včetně dětí, značně ovlivňovala.
Jak již bylo zmíněno, František Josef byl dlouho očekávaným potomkem. Doslova se na něj upínaly zraky a naděje habsburského rodu. Proto se mu od útlého dětství dostávalo značného opečovávání a šlechtění. Franzi, jak mu na dvoře říkali, prokazoval známky zdravého ducha, a tak se věřilo, že se mu habsburské „prokletí" vyhnulo obloukem. Už od brzkého věku se u něj projevovala záliba pro svět armády, která jej neopustila až do konce života. Jeho život se vyznačoval přísným řádem, který by se z dnešního pohledu mohl zdát krutý. Jeho vyučovací plán začínal na 18 hodinách týdně a po několika letech se ustálil až na 50 hodinách týdně.
Františkova cesta k milované Alžbětě
V prvních letech vlády se František věnoval vládním a úředním listinám, navštěvoval vojenská zařízení či se účastnil vojenských přehlídek a plesů. Možná žil v jakési bublině a neviděl realitu v podobě bídy, jež sužovala jeho království. Situace v jedné chvíli byla patrně tak napjatá, že v roce 1853 proběhl pokus o atentát. František byl napaden nožem, kterým zaútočil uherský krejčí János Libényi. Událost Žofii natolik zasáhla, že se rozhodla svému milovanému synovi nalézt vhodnou manželku. Samozřejmě takovou, která by splňovala především její požadavky. Nebylo nic platné, že v té době našel František zalíbení u arcivévodkyně Alžběty, dcery uherského palatina Josefa. Císařovna Žofie, i přesto, že dívka byla habsbursko-lotrinského původu, možnost sňatku důrazně odmítla. A sama se začala poohlížet po nové budoucí císařovně.
Po nějaké době hledání se obrátila ke své rodné zemi, k rodu Wittelsbachů. V Bavorsku měla sestru Ludoviku, která byla provdána za vévodu Maxmiliána, který pocházel z vedlejší větve vládnoucího rodu. Ludovika a Maxmilián zrovna měli dvě dcery na vdávání, Helenu a Alžbětu. Nicméně jako budoucí Františkova manželka byla vybrána starší Helena, přezdívaná Nené. Jejich zasnoubení mělo být zveřejněno během Františkových třiadvacátých narozenin v Ischlu. Ludovika s sebou tehdy vzala i mladší dceru Alžbětu, která mohla případně připadnout mladšímu bratrovi Františka, Karlovi Ludvíkovi. Události však nabraly nečekaný směr. Poté, co se rodiny sešly a František Josef poznal obě princezny, tou, která jej učarovala nebyla Helena, nýbrž Alžběta. Císař byl její krásou zcela uchvácen a rozhodl se, že si vezme Alžbětu. Žofie se mu snažila jeho rozhodnutí vymluvit, avšak bezvýsledně. V srpnu 1853 došlo k oficiálnímu prohlášení o zásnubách císaře Františka Josefa a bavorské princezny Alžběty. Následně 24. dubna 1854 proběhl sňatek.
Nespoutaná císařovna Sisi
Alžběta se narodila na Štědrý den roku 1837 a od mala se jí říkalo Sisi. Vyrůstala nezatížena nároky, jež byly kladeny na následníky trůnu či jejich budoucí manželky. Její dětství lze do jisté míry označit za poklidné, třebaže vztah jejích rodičů rozhodně nebyl tak idylický, jak nám filmová plátna vykreslují. Sisi se zkrátka mohla radovat ze života, cestovat, věnovat se všemožným radovánkám, lovu či jízdě na koni. Nejkrásnější léta svého života prožila buď v paláci v Mnichově nebo na milovaném letním sídle v Possenhofenu. Mladá Sisi byla rozverná a dělala, co si jen usmyslela. Z dnešního pohledu lze konstatovat, že do jisté doby žila svobodně a nezávisle.
To vše se však změnilo v okamžiku, kdy souhlasila, že se stane manželkou Františka Josefa, a tím pádem i císařovnou. Začátky na rakouském dvoře pro ni určitě nebyly jednoduché, život zde se diametrálně lišil od toho, na který byla zvyklá. Byla pod neustálým drobnohledem a nemohla udělat ani krok, aniž by o tom její tchyně Žofie nevěděla. Žofie ji obklopila dvorními dámami, které byly tak trochu jejími „hlídačkami", ve snaze dívku převychovat k obrazu svému. Z historických pramenů je zřejmé, že úmysly neměla špatné, jen používala nevhodných metod.
Rodinný život na rakouském dvoře
Počátky mladého manželského páru byly zalité sluncem. Avšak postupem času, vlivem rozdílných povah a pohledu na život, se odcizili. Císař se neustále věnoval státnickým povinnostem a Alžběta zůstávala na zámku, později často cestovala. I přesto, že nedokázali vést společný život, měli se rádi a František se k Alžbětě choval s úctou a plnil všechna její přání.
Prvním jejich potomkem byla dcera Žofie, jejíž výchovu se rozhodla převzít Františkova matka Žofie. Tato událost měla fatální následky pro vzájemný vztah obou císařoven. Sisi tedy přenechala výchovu dcery tchyni a sama odjela z Vídně.
Později dalším společným dítětem byla dcera Gisela. I zde chtěla její výchovu převzít císařovna matka, avšak to Alžběta nehodlala připustit a Žofii odporovala. Dokonce i František Josef se přiklonil tentokrát na manželčinu stranu. Bohužel osud nehrál ve prospěch Alžběty. Nejprve došlo k nešťastné cestě do Uher, při níž zemřela prvorozená Žofie, později po porodu následníka trůnu, syna Rudolfa, onemocněla a musela syna i dceru opět svěřit do péče své tchyně.
Posledním společným dítětem byla opět holčička, Marie Valérie, která se narodila v Budíně a byla vychovávána v maďarštině. Až u Marie Valérie se Sisi mohla konečně těšit z mateřství a vychovávat svoji dceru, jak sama chtěla. Svoji holčičku doslova zbožňovala a byla jí milující a starostlivou matkou. Jediným drobným škraloupem na celé záležitosti bylo, že se Marie Valérie nikdy nesblížila se svým otcem, třebaže v mnohém mu byla podobná. Důvodem bylo Alžbětino rozhodnutí vychovávat Marii Valérii maďarsky, a dokonce i císař s ní musel mluvit maďarsky.
Přestože pro Františka Josefa byly státnické povinnosti na prvním místě, své děti miloval a dbal o jejich blaho, stejně jako Alžběta.
Poslední roky královského páru
Manželství královského páru, jak už víme, bohužel nefungovalo. Pár se odcizil a zasáhly jej i nepříznivé životní události. Tou první byla ztráta prvorozené dcerušky Žofie, později i milovaného syna Rudolfa, který spáchal sebevraždu. Z jeho smrti se ani jeden z rodičů nemohl vzpamatovat. Alžběta se stáhla do sebe a František se ponořil ještě víc do své práce. O manželských povinnostech nemohla být ani řeč, což mělo za následek, že František nalezl zalíbení i v jiných dámách, přičemž o některých z nich Alžběta věděla a tolerovala je. I přesto všechno se jako lidé měli rádi a Františka Josefa velice zasáhla smrt jeho Sisi, jež byla v roce 1898 zavražděna italským anarchistou Luigiem Luchiniem.
Jelikož František Josef s Alžbětou neměli žádného žijícího následníka trůnu, připadla později volba na syna Karla Ludvíka, Františka Ferdinanda d´Este, který byl popotahován kvůli svému nerovnému sňatku s Žofií Chotkovou a jehož životní pouť skončila osudnou cestou do Sarajeva v roce 1914.
Královský příběh zvěčněný do 10 uncí ryzího stříbra
Věčným příběhem Františka Josefa a krásné Sisi jsme se inspirovali i my v Národní Pokladnici. A dovolujeme si Vám jej předat prostřednictvím unikátních mincí, jež na svém reversu nesou věrné repliky historických obrazů s portréty Františka Josefa a Sisi.
Každá mince je vyražena do 10 uncí ryzího stříbra 999/1000 a rozměry každé z nich jsou úctyhodných 165 x 235 mm!
Mince se pyšní nejvyšší mincovní kvalitou, svým zpracováním a striktní limitací. Jde o exkluzivní produkt, který můžete nalézt v naší nové VIP sekci, a to buď jako sadu dvou mincí či každou minci zvlášť.
Pro více informací o VIP sekci, kde naleznete nejen výše zmiňované mince, navštivte: Nová VIP sekce
