Odkud se poštovní známky vzaly?
Důvod vzniku poštovních známek byl, že bylo potřeba pevně stanovit platby za poštovné. Do té doby sice existovaly různé druhy poštovních tarifů, ale výpočty byly složité, a navíc se přidávaly stížnosti na vysoké ceny. S nápadem, jak situaci vyřešit, přišel Brit Rowland Hill v roce 1837, který vydal Poštovní reformu. V ní stanovil nejen poplatek za dopis, ale doporučil, aby bylo poštovné hrazeno předem a jako doklad se používaly speciální nálepky – dnes známé jako poštovní známky.
První známky spatřily světlo světa ve Velké Británii v roce 1840 a na vůbec první známce, známé jako Black Penny, byla vyobrazena z profilu královna Viktorie. Tato známka vznikla ve dvou verzích, první byla černá a její nominál byl jedna pence, druhá byla modrá s nominálem dvě pence.
Po čase se poštovní známky postupně rozšířily do celého světa. Rakousko, jehož jsme byli součástí, vydalo první poštovní známky v roce 1850. K vydání prvních československých známek došlo po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918.
Na počátku naší známkové tvorby stály takové osobnosti jako Alfons Mucha, Maxmilián Švabinský, Jakub Obrovský nebo Hugo Brunner.
První československou známkou byla známka od secesního umělce Alfonse Muchy, nazvaná „Hradčany", a to podle motivu na známce. Známka Hradčany byla vydána nejprve ve světle zelené barvě s nominální hodnotou 5 haléřů a v červené barvě s nominálem 10 haléřů.
Známky se tak staly nejen dokladem o zaplacení poštovného, ale také malými uměleckými díly. Stejně jako bankovky vždy zobrazovaly zpravidla významné osobnosti, ať už historické či soudobé. Dále symboly režimu či odkazovaly na lásku k vlasti a jejím atributům, jež reprezentovala fauna, flóra nebo významná místa a kultura.
Všechny známky zprvu sloužily jako doklad o zaplacení. Postupem doby však začaly vznikat i jiné typy, které sloužily k různým příležitostem. Určitě jste již slyšeli o příležitostných známkách, které byly dříve označovány za pamětní a dodnes připomínají významná výročí a události. Speciálním druhem známek byly a jsou tzv. příplatkové, tzn. že se prodávají za částku nad jejich nominální hodnotu a vybraná částka navíc je využita k dobročinným účelům.
K dalším zajímavým typům patří známky letecké, služební, novinové či doplatní, jež potvrzovaly výběr peněz za zásilky nedostatečně vyplacené odesílatelem.
Z čeho jsou známky vyrobeny?
Logicky jsou vyrobeny z papíru, avšak jako v případě bankovek ne z ledajakého. Nejčastěji se používají dva druhy – žebrovaný a tkaný. Rozdíl mezi nimi je takový, že první druh papíru může obsahovat žebrované linky, zatímco druhý již nikoliv. Rovněž oba druhy papíru mohou obsahovat vodoznaky, luminiscenční barviva a nepatrný design.
Existují však i poštovní známky s nejrůznějšími příměsi, jako je sklo, jíl, guma, kovy, drahé kameny aj. Speciálními známkami jsou ty s 3D efekty, QR kódy či vůněmi.
Ochranné prvky známek
Poštovní známka je cenina, tudíž musí jako všechny ceniny obsahovat variaci ochranných prvků, aby se zabránilo pokusům o její padělání. Už prvním ochranným prvkem je samotný papír. Jak již bylo zmíněno, nejedná se o obyčejný papír, ale o atypickou směs. Zároveň je doprovázen řadou ochranných prvků, jako je:
- Vodoznak – nanáší se během výroby papíru
- Luminiscenční barviva – do papíru jsou přidávána během samotného tisku či dodatečně
- Nepatrný design – vzniká během procesu tisku poštovní známky
Dalším ochranným prvkem jsou ceninové barvy, mezi které patří například iridescentní barva, jež způsobuje třpytivý efekt či irisový tisk, při kterém se vzájemně prolínají barvy. Samotnou kapitolou je pak číslování či hologram.
Československé známky na medailích ve tvaru známky
Poštovní známky jsou odjakživa předmětem zájmu mnoha sběratelů. Určitě nebudeme daleko od pravdy, když budeme tvrdit, že i vy máte doma své album s poštovními známkami. A není se čemu divit, ony jsou vskutku malými uměleckými díly a zároveň němými svědky své doby. Navíc se staly předlohou k mnoha ztvárněním, a i v době elektronické komunikace jsou stále žádané a aktuální.
Národní Pokladnice si odkaz československých známek dovolila přenést do zpracování opravdu netradičního. Spojila dva významné obory – numismatiku a filatelii, a díky tomuto zpracování můžete nyní obdivovat proslulé československé známky na medailích zušlechtěných ryzím zlatem 999/1000 v atypickém tvaru známek.
Podívejte se i vy, jak to našim známkám na atypických medailích sluší: Československé známky
