Život Jana Amose Komenského
Místo Janova narození není zcela jistě známo, ví se však, že to bylo v roce 1592 na Moravě. Ve dvanácti letech osiřel, a tak se jeho výchovy ujala teta ze Strážnice, kde navštěvoval bratrskou školu. Z ní později odešel studovat na gymnázium v Přerově, kde získal i své biblické jméno Amos. Po středoškolských studiích studoval na univerzitách v Herbornu a Heidelbergu, kde začaly vznikat i jeho písemné prvotiny.
Z Heidelbergu se vrátil zpět do Přerova, kde působil jako rektor bratrského gymnázia a usiloval o zlepšení vzdělávacích metod dětí. Z města po nějaké době odešel, lákala jej totiž církevní služba. Po svém vysvěcení na kazatele odešel do Fulneku, kde byl rektorem školy a kazatelem Jednoty bratrské. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou.
K nejzásadnějším momentům, které ovlivnily jeho život bezesporu patřila bitva na Bílé hoře a následná třicetiletá válka. Ta jej donutila společně s rodinou uprchnout a ukrývat se na nejrůznějších místech v Čechách i na Moravě. V těžké době ukrývání se jej postihla však další obrovská tragédie, v důsledku morové epidemie přišel o celou svou rodinu. Tyto události měly značný vliv na jeho psychiku a zklidnění nacházel ve víře. Pod vlivem událostí sepsal i proslulé dílo Labyrint světa a ráj srdce.
Po čase se seznámil se svou druhou ženou Marií Dorotou Cyrillovou, s níž měl syna a několik dcer. S nimi v roce 1628 odešel do exilu, polského Lešna. V Lešně se stal biskupem, písařem a zástupcem rektora gymnázia. Přesto však nepřestal doufat v návrat do vlasti. Horlivě se věnoval své spisovatelské činnosti, psal učebnice a zamýšlel se nad stavem společnosti.
Jeho píle časem přinesla i své ovoce, byl zván na univerzity v Evropě a stal se uznávanou personou své doby. V tomto období mu bohužel zemřela i jeho druhá žena.
Poslední manželský svazek učinil s o třicet let mladší Janou Gajusovou. S ní se dožil i Vestfálského míru, který navždy uhasil jeho naděje na návrat do vlasti. K této události sepsal Kšaft umírající matky jednoty bratrské, kde vyjádřil lásku k českému a moravskému národu.
V padesátých letech během jeho pobytu v Lešně vznikl požár, který založili polští partyzáni. Během něj přišel Jan nejen o téměř veškerý svůj majetek a cenné rukopisy, ale málem i o svůj život.
Po této smutné události se na pozvání přítele uchýlil do Nizozemska. Poslední roky svého života trávil v Amsterdamu, kde se mimo jiné věnoval hlavně své tvůrčí činnosti. Zemřel po dlouhých zdravotních problémech v roce 1670 a pohřben je v Naardenu.
Učitel národů na mezinárodně uznávané bankovce
Krásná pestrobarevná dvacetikoruna, která získala ocenění Le billet de l'année 1989 (Bankovka roku 1989) od francouzské asociace pro studium papírových peněz, spatřila světlo světa v roce 1988. Autorství je připisováno jednomu z nejvýznamnějších slovenských malířů, grafiků a ilustrátorů 20. století Albínovi Brunovskému. Rytina líce je dílem Miloše Ondráčka, liniová rozkresba rubu patří Václavovi Fajtovi. Bankovka pomyslně vzdávala hold českému mysliteli, který se i přes mnohačetnou nepřízeň osudu nikdy nevzdal. Jan Amos Komenský je ústředním motivem její aversní strany. Reversní stranu zdobí legendární strom poznání v podobě rozkvetlé jabloně s několika jablky, která symbolicky roste z otevřené knihy. Vedle stromu stojí mladý pár, který čte knihu a v pozadí je slunce s duhou. Bankovka byla v oběhu do roku 1993.
Motiv dvacetikoruny zdobí dvouuncovou medaili z ryzího stříbra
Bankovka s podobiznou Jana Amose Komenského vynikala takovou krásou a propracovaností, že se v Národní Pokladnici dočkala svého uznání i do podoby medaile z ryzího stříbra 999/1000. Medaile je ražena v Proof kvalitě, díky čemuž její vlastník může vnímat i ty nejmenší detaily. Pyšní se jednak atypickým rozměrem (v podobě bankovky) a úctyhodnými rozměry 69 x 34 mm a hmotností 62,2 g. Navíc je číslovaná a přísně limitovaná – k dostání je pouhých 149 kusů!
Pro více informací o 2oz medaili s Janem Amosem Komenským navštivte: MEDAILE JAN AMOS KOMENSKÝ
