Málo je známá skutečnost, že rodina Čapků měla celkem tři děti. Známé bratrské duo Josef a Karel mělo ještě sestru Helenu, která byla rovněž spisovatelkou a vydavatelkou ilegálních novin.
Nejstarší bratr Josef
Josef Čapek spatřil světlo svět v roce 1887 v Hronově. Po nějaké době se však s celou rodinou přestěhoval do Úpice, kde navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Z Úpice pak odešel na německou odbornou tkalcovskou školu do Vrchlabí a chvíli i v úpické tkalcovně pracoval jako dělník.
Osud jej však záhy odvál do Prahy, kde studoval na Uměleckoprůmyslové škole u profesora E. Dítěte a u profesora K. Maška. V Praze potkal i svou lásku a budoucí ženu Jarmilu.
Po absolvování školy odjel na nějaký čas do Paříže, kde studijně pobýval a kam za ním dokonce přijel jeho mladší bratr Karel. Josef v Paříži dlouho nevydržel, domů jej táhla jeho láska k Jarmile.
Když přišla první světová válka měl Josef, stejně jako jeho bratr, štěstí, že nemusel narukovat, měl totiž špatný zrak, a tak dostal modrou knížku.
V roce 1919 se rozhodl zpečetit svůj devítiletý vztah s Jarmilou svatbou v kostele sv. Ludmily na Vinohradech. Rodina pak žila nějaký čas v dvojvile společně s rodinou Karla Čapka.
V období mezi válkami se Josef věnoval malířství, knižní grafice, novinařině či literární činnosti. Na jeho tvorbu měla vliv i jeho dcera Alena, pro kterou ilustroval knížky a vytvořil pro ni i nejznámější dílo Povídání o pejskovi a kočičce.
Josef se nikdy netajil svými antifašistickými názory, za něž si pro něj dne 1. září 1939 přišlo gestapo. To jej poslalo nejprve do koncentračního tábora Dachau a později do Buchenwaldu, kde byl vězněn dva a půl roku. Pomyslnou ranou jeho egu byl rok 1941, kdy byl přidělen do malířské dílny, kde společně s dalšími malíři tvořil rodokmeny členů SS.
Na sklonku války, v dubnu 1945, byl převezen do tábora v Bergen-Belsenu, kde jeho slabé a vyčerpané tělo již nedokázalo čelit právě propuknuté epidemii tyfu. Josef Čapek v táboře zemřel, místo jeho ostatků není známo, a proto alespoň na Vyšehradě vznikl jeho symbolický hrob.
Známější bratr Karel
Karel Čapek přišel na svět v roce 1890 jako nejmladší ze tří dětí. Své dětství strávil s rodinou v Úpici, kde navštěvoval měšťanskou a obecnou školu, která v pozdějších letech byla po bratrech pojmenována.
Po ní nastoupil na gymnázium v Hradci Králové, z nějž později musel přestoupit na gymnázium v Brně. Důvodem byl jeho vstup do tajného studentského debatního spolku.
Po maturitě studoval filozofii na Karlově univerzitě, na Univerzitě Friedricha Wilhelma v Berlíně či na Sorboně v Paříži. Doktorát obhájil nakonec v Praze, kde i zůstal.
Karel Čapek byl velice akční muž, pracoval jako člen redakční rady časopisu Národ, byl členem přípravného výboru pro ustanovení pražského Pen klubu. Zastával významné funkce v různých kulturních a literárních uskupení. Do toho byl ještě aktivním spisovatelem, který se prosadil v zahraničí a byl několikrát za svá díla jmenován na Nobelovu cenu, což byl nevídaný úspěch.
V době, kdy pracoval jako dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle se společně se svým bratrem hojně setkával s významnými osobnostmi tehdejší doby. Jejich schůzky se pravidelně konaly každý pátek, čímž si vysloužili označení „pátečníci". Kromě bratrů Čapků jim byl T. G. Masaryk, Edvard Beneš či Ferdinand Peroutka.
Karlovou životní láskou a manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová, kterou si vzal v roce 1935. Novomanželé ke svatbě obdrželi doživotní právo bydlet na letním sídle nad rybníkem Strž u Staré Huti, což je nedaleko Dobříše. Jejich dům však v roce 1938 poničila rozsáhlá povodeň a oni se museli pustit do rekonstrukce. Během ní si Karel přivodil chřipku. Zprvu se zdálo, že je z nemoci uzdraven, avšak po krátké době znovu ulehl a k potížím se přidal i zánět ledvin a zápal plic. Tomuto náporu již Karlovo tělo nebylo schopno odolávat a on zemřel na plicní edém v prosinci 1938, několik měsíců před okupací a pouze pár dní před tím, než si pro něj mělo přijít gestapo. Pochován je na Vyšehradě.
Pro Karlovu tvorbu bylo typické, že užíval květnatou slovní zásobu, používal nová a neobvyklá slova. Možná vás napadne slovo robot, avšak pravdou je, že autorem tohoto světově přejatého slova nebyl Karel, nýbrž jeho starší bratr Josef.
Karlovu tvorbu značně ovlivnila první světová válka a později i nástup fašismu v Německu. K nejznámějším dílům bezesporu patří Továrna na absolutno, Krakatit, R.U.R či Válka s mloky. Málo známým faktem je, že se věnoval i cestopisům a dětské literatuře, přičemž fenoménem je dodnes Dášenka čili Život štěněte.
Numismatická vzpomínka na bratry Čapky
Bratři Čapkové se řadí k nejvýznamnějším umělcům naší meziválečné tvorby. Svými díly nejen obohatili náš kulturní svět, ale rovněž do nich přenesli poselství o mravních hodnotách člověka.
Na jejich památku vytvořila Národní Pokladnice set dvou pamětních medailí, jež jsou v kvalitě Antique Finish a zušlechtěny ryzím stříbrem 999/1000. Každá medaile má průměr 39 mm a váží 19 g.
Avers každé medaile vyobrazuje portrét jednoho z bratrů společně s jejich autogramy a základními údaji. K dispozici je pouze 500 sad!
Pro více informací o sadě navštivte: MEDAILE BRATŘI ČAPKOVÉ
