O Alfonsovi Muchovi toho bylo napsáno opravdu hodně. Víme o něm, že se narodil v roce 1860 v Ivančicích na Moravě do rodiny panského sluhy. Již od dětství jej bavilo malování, které postupem doby více a více rozvíjel, a to tak, že ho to zavedlo až do Francie, kde se proslavil kresbou divadelního plakátu k francouzské opeře Gismonda, který si u něj zadala populární herečka Sarah Bernhardtová. Mucha pak v následujících letech vytvořil nejen řadu dalších krásných plakátů, ale hlavně se stal otcem kolosálního díla zachycující historii Slovanstva, které známe pod jménem Slovanská epopej.
Mucha ve víru secese
Alfons Mucha byl současníkem uměleckého směru, který si podrobil v devatenáctém století část světa. Byl pojmenován secese a charakteristické se pro něj staly nejrůznější ornamenty, popínavé rostliny, exotické květiny a ženy s rozevlátými vlasy.
Alfons Mucha se stal doslova mistrem tohoto směru. Kolem roku 1900 se jeho styl Le style Mucha stal vzorem pro celou generaci umělců a synonymem celé secese. Typická pro jeho díla byla postava nádherné, nevinně dětské ženy, volně, ale neoddělitelně zarámované ornamentální soustavou listoví, květin a dalších symbolů.
Kritika vlasti
Je až s podivem, že věhlasní umělci či jiné osobnosti našich dějin byli zprvu ve světě velebeni, ale doma zatracováni. Nejinak tomu bylo u Alfonse Muchy, který za hranicemi za svá díla sklízel ovace, avšak doma kritiku. Zdejší osobnosti kultury o něm prohlašovaly, že je špatný historický malíř či, že rychle vychází z módy. Bylo mu vyčítáno, že jeho tvorba je cizí a jaksi vzdálená té domácí, a že defacto nemůže rozumět českým tradicím a kultuře, když tak dlouho pobýval ve Francii. Až s postupem doby můžeme jejich postoj označit za mylný, jelikož Mucha dnes patří k nejvýznamnějším osobnostem naší umělecké tvorby.
Všestranný umělec
Mucha byl nejen malířem a grafikem, zajímal se rovněž o sochařství, návrhy interiérů, užitné umění či tvorbu šperků.
Pro pařížského klenotníka Georgese Fouqueta vytvořil návrhy šperků, které patřily k těm nejpůvabnějším. Georgese fascinovaly skvosty, kterými Alfons zdobil své dívky z plakátů, a tak začala jejich spolupráce, jež vyvrcholila na světové výstavě v Paříži v roce 1900 a jež vyvolala značné pozdvižení mezi lidmi. Oba umělci tam předvedli okázalé šperky, které kombinovaly řadu technik a materiálů. Návštěvníci tak tehdy mohli spatřit zlaté řetězy s tepanými ornamentálními destičkami, polodrahokamy broušené jako kabošony či smaltované miniatury. Mucha si tak vedle ostatních směrů vytvořil i své neochvějné místo ve světě šperků.
Národní Pokladnice má první vlastní šperk, který zasvětila Alfonsovi Muchovi!
Jak již víte Alfons Mucha byl mimo jiné vynikající návrhář šperků. Své dívky z plakátů oděl do skvostných ornamentů, a tím dal podnět ke vzniku reálných šperkařských skvostů.
Národní Pokladnice tento jeho odkaz sdílí prostřednictvím své šperkařské premiéry – medailonku z ryzího stříbra s motivy díla Alfonse Muchy.
Předlohou pro šperk se stalo umělecké dílo s názvem Jaro. Medailonek o průměru 20 mm je vyražen ze 2,80 gramů ryzího stříbra 999/1000 a je zavěšen na stříbrném řetízku.
Šperk je pečlivě uložen do stylové bílé kazety společně s Certifikátem autentičnosti a také s dárkovou kartičkou pro vytvoření osobního přáníčka obdarované osobě.
Pro více informací o šperku navštivte: MEDAILONEK S MOTIVY DÍLA ALFONSE MUCHY
