První pokusy o šperk
Historie šperku je stará jako lidstvo samo. Vždyť už pravěký člověk měl potřebu se zdobit, využíval k tomu dary přírody, které dále zpracoval. Příkladem mohou být nejstarší perforované mušle, které výzkumníci datovali rokem 100 000 př. n. l. a které se našly na území Afriky.
Postupem doby, jak se člověk vyvíjel, zužitkovával i části svých obětí, jimiž nejčastěji byli bizoni, mamuti či nosorožci. Z kostí, rohů a zubů vyráběl nejen věci každodenní potřeby, ale také předměty, jež byly zdobného charakteru.
Vzestup šperkařského umění
Podobu šperku, alespoň v počátcích, určovala dostupnost materiálů na daném území. Z tohoto hlediska lze vývoj šperku sledovat i územně.
K nejvýznamnější kultuře, která zanechala množství artefaktů patří bezesporu ta egyptská. Egyptští řemeslníci vynikali zpracováním skla, v práci s formami, v pozlacování a barvení zlata. Díky tomuto umu se dochovaly nádherně propracované šperky, o nichž vypráví i dochované malby a reliéfy.
Proslulou starověkou kulturou, jež je považována za kolébku evropské civilizace, je bezesporu minojská civilizace z Kréty. Ta byla z hlediska šperkařství zprvu ovlivněna Egyptem a východními zeměmi, a až později získala na své osobitosti. Minojci při výrobě šperků využívali techniku ztraceného vosku, tepování či cizelování, což je technika dekoru, konkrétně tepání plechu vyhotoveného za pomoci punců. Z jejich doby můžeme obdivovat nejrůznější diadémy, náhrdelníky, přívěsky, jež byly dekorovány převážně florálními motivy.
Šperk hrál významnou roli i v životě dalších národů, například Římanů. Jejich klenoty oslňovaly extravagancí a tvarovou rozmanitostí. Římané milovali drahé kameny, obzvláště perly a smaragdy. Při sobě často nosili amulety, jež byly zavěšeny na řetízku. Pravděpodobně nejoblíbenějším šperkem byly prsteny, které nosili i muži, a to i několik na jedné ruce. Prsteny plnily funkci nejen ozdobnou, ale také pečetní.
Zajímavé šperky světu přinesli rovněž Keltové, Římany nazývaní Galové, kteří vyráběli skleněné šperky, které měly často modrou barvu, jež byla oblíbena napříč kulturami. Naleziště těchto šperků se nachází i na Slovensku.
Velké množství šperků bylo nalezeno také u nás, na Velké Moravě. Tyto šperky byly byzantsko-orientální charakteru. Mezi oblíbené tvary patřily náušnice s hroznovitým přívěskem či náušnice ve tvaru půlměsíce. Zvláštním doplňkem, charakteristickým pro toto území byly knoflíky či košíčkové náušnice tvořené filigránovým drátkem.
Šperk jako součást kultury
Zkrátka šperk se postupem doby stal uměleckým řemeslem. Prošel velkým rozvojem i v dalších dějinných etapách, ať už to byla gotika, renesance, baroko či rokoko. Za jeho přelomové období lze označit 20. století, kdy se stal individuální tvorbou.
V dnešní době se na jeho výrobě kromě zlatníků a šperkařů podílejí i architekti keramici, skláři či malíři. Šperk plní funkci nejen okrasnou, ale také funkční, užitnou či dekorativní. Velice často je vytvářen tzv. na míru svému nositeli. Šperk tak přináší nejen estetickou hodnotu, ale i duchovní.
Ozdobte sebe i své blízké třpytem jedinečých šperků!
Šperky se odjakživa zdobili naši předci, a i my na ně nedáme dopustit. Jsou nejčastějším darem, když chceme někoho potěšit. Pokud i Vy přemýšlíte nad vhodným dárkem, který rozzáří oči Vaší milované osoby, máme pár skvělých tipů!
V sekci Šperky, kterou naleznete na stránkách Národní Pokladnice, objevíte spoustu klenotů, jež doslova vykouzlí nejeden úsměv na milované tváři. V nabídce jsou různé šperky, k různým příležitostem.
Pokud jste patrioté a rádi byste sobě či osobě blízké darovali šperk, který v sobě nese národní symboliku, pak Vás jistojistě zaujme pozlacená brož z pravého lipového listu. Lípa, jak víte, je naším národním stromem a tato brož ji vkusně prezentuje. Brož je originální a jedinečná, protože se jedná o skutečný lipový list, jenž je zušlechtěn ryzím zlatem 999/1000.
Šperkem určitě potěšíte sebe i své blízké!
Pro více informací o špercích navštivte: SEKCE ŠPERKY
