Nadaný hudební skladatel
Jeden z nejvýznamnějších hudebních velikánů naší vlasti spatřil světlo světa 2. března 1824 v Litomyšli, kde se narodil pivovarskému sládkovi Františkovi Smetanovi.
Jelikož byl celoživotním milovníkem hudby, působil po studiích jako klavírista a pedagog. Dokonce se dostal až do Švédska, kde v roce 1856 získal místo dirigenta. Zde vznikly i jeho prvotiny, symfonické básně Richard III. či Valdštejnův tábor.
Po čase, když se opět vrátil do Prahy, se toužil stát kapelníkem v Prozatimním divadle. Tento sen se mu sice bohužel nesplnil, avšak osud jej nasměroval jinam. Se svým bývalým žákem J. L. Procházkou založil hudební školu. A ve stejné době složil opery Braniboři v Čechách či Prodanou nevěstu. Na konci šedesátých let začal tvořit slavnou operu Libuše, jež se stala inspirací pro dvě symfonické básně Vyšehrad a Vltavu z cyklu Má vlast.
Má vlast
Proslulý cyklus šesti symfonických básní s názevem Má vlast se dodnes řadí k nejzdařilejším hudebním počinům Bedřicha Smetany. S tímto dílem, jenž vzniklo mezi léty 1874 – 1879 se setkáváme již od školních lavic. Básně, které cyklus tvoří, byly inspirovány naší historií, legendami a překrásnou krajinou.
Na výjimečnosti celému cyklu, ale hlavně samotnému autorovi přidává skutečnost, že dílo bylo dokončeno v době, kdy již byl Bedřich Smetana hluchý.
Prvními básněmi, které byly složeny, byl Vyšehrad a Vltava. Rok poté skladatel na svět přivedl básně Šárka a Z českých luhů a hájů. Po jejich složení práci na cyklu na nějakou dobu přerušil, údajně z důvodu finanční tísně a ztrátě zaměstnání. Nicméně vznikla taková díla jako opera Hubička, Tajemství či Dvě vdovy. Zhruba někdy v tomto období se musel i vypořádávat se ztrátou sluchu, což pro něj bylo bezpochyby složité. I přesto se však rozhodl dokončit rozpracovaný cyklus, jenž rozšířil ještě o další dvě básně – Tábor a Blaník.
Velkolepé dílo bylo dokončeno v roce 1879 a Smetana jej věnoval Praze. Slavnostní premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně. Prvotní reakce na dílo byly údajně vlažné, avšak postupem doby se cyklus básní stal vrcholným dílem české klasické hudby.
Má vlast dodnes každoročně zahajuje hudební festival Pražské jaro, a to vždy 12. května v den úmrtí Bedřicha Smetany.
Nová pamětní medaile uctívá život a dílo Bedřicha Smetany!
Bedřicha Smetanu můžeme směle nazvat otcem české hudby. Jeho odkaz vlasti je natolik významný, že by neměl být nikdy zapomenut.
Národní Pokladnice se rozhodla k příležitosti skladatelova 200. výročí narození představit pamětní medaili, která se pyšní jak unikátním rozměrem a designem, tak i precizním kolorováním. Pamětní medaile Bedřicha Smetany by rozhodně neměla chybět v rukou milovníků hudby, numismatiky a příznivců naší historie.
Pro více informací o medaili, navštivte: MEDAILE BEDŘICH SMETANA
