Kdo však byl onen Otec vlasti? Ve školách se o něm učíme již po generace. Víme o něm, že byl z rodu Lucemburků a značnou část svého dětství prožil u svého strýce na francouzském dvoře. Byl čtyřikrát ženat a jeho poslední manželka, Eliška Pomořanská, údajně dokázala lámat meče. V učebnicích se dále píše, že byl vynikající diplomat a byl prvním českým králem, který se stal také římským císařem. V myslích českého národa zároveň vyniká jako zakladatel Chrámu sv. Víta, Karlova mostu, Karlovy univerzita či Nového Města pražského.
Pojďme se však nyní na Karlův život podívat hlouběji a poznejme jedinečného člověka, který ovlivnil chod evropských dějin, a tím pádem i nás samotné.
Dětství
Karel IV. spatřil světlo světa 14. května roku 1316 jako prvorozený syn páru z velice silných a významných dynastií. Matkou byla Eliška Přemyslovna, ze starobylého českého rodu Přemyslovců a otcem nebyl nikdo jiný než udatný rytíř Jan Lucemburský z rodu Lucemburků, v Čechách známý jako „král cizinec". Málo známou skutečností je, že v žilách Karlovi proudila nejen krev dvou zmíněných rodů, ale také krev burgundská a habsburská.
Původně byl Karel pokřtěn jako Václav. Dostal jméno po nejvýznamnějším přemyslovském představiteli sv. Václavovi. Až později během biřmování ve Francii přijal jméno svého strýce a kmotra Karla IV. Sličného.
O místu Karlova narození se dodnes vedou diskuse a ve hře jsou hned tři teorie. První praví, že se narodil Elišce v domě U Štupartů, tedy v paláci, který dříve stál na místě nynější klasicistně secesní budovy. Druhou pravděpodobnou možností je, že se český král narodil v domě U Kamenného zvonu, jenž se nachází na Staroměstském náměstí. Poslední verzí je Pražský hrad, avšak tato teorie je méně pravděpodobná, jelikož v době Karlova narození byl Pražský hrad v ne zcela dobrém technickém stavu a dle dobových záznamů tam nebyla údajně ani zasklená okna. Tudíž se zdá těžko uvěřitelné, že by královna rodila v takovýchto podmínkách následníka trůnu.
Ačkoli se narození následníka trůnu očekávalo a s jeho příchodem se pojilo mnoho radosti, dětská léta malého Václava (pozdějšího Karla) tak šťastná nebyla. Důvodem byl nesoulad mezi jeho rodiči, který vyústil až v to, že Jan odvezl svého syna na výchovu do Francie a Karel se s matkou již nikdy nesetkal. Příčiny neshod byly pravděpodobně jednak v jejich povahách, ale také se o ně značně postaralo jejich okolí, kdy soupeření šlechtických stran dovedlo manžele k úplné odluce.
Mládí
Ve svých sedmi letech byl Karel poslán do Francie, kde se mu dostalo nejlepšího možného vzdělání. Získal zde jak kulturní rozhled, tak filosofické a teologické vzdělání. Byl později tzv. „filosofem na trůně". Domluvil se pěti jazyky a jejich znalost byla tak perfektní, že dokázal překládat i právnické spisy. Pokud by se však někdo domníval, že byl pouze chytrý, mýlil by se. Dostalo se mu i bojové průpravy, ve které vynikal a stal se rovněž udatným rytířem.
Karlovým přítelem a důvěrníkem na francouzském dvoře, který jej vzdělával, byl pozdější papež Kliment VI. A byl rovněž tím, kdo si Karla později vybral jako protikandidáta na římského krále proti Ludvíkovi IV. Bavorovi.
Během svého mládí Karel nepobýval pouze v Paříži, určitý čas strávil také v Lucembursku a v severní a střední Itálii. Stal se z něj velice cílevědomý, vzdělaný a disciplinovaný člověk s okázalým vystupováním. Jeho vzezření bylo uhrančivé, byl tmavý typ po své matce Elišce Přemyslovně. Pyšnil se velkýma hnědýma očima, hnědými vlasy, snědou pletí a výrazným nosem.
Někteří historici označují jeho rané mládí za neklidné a bujaré během něhož získával mnoho zkušeností. Dokonce i Kliment VI. se jej snažil v některých věcech usměrňovat, jako např. v oblékání či poukazoval na jeho frivolní chování, a to obzvlášť v době jeho pobytu v Itálii. V té době byl totiž již ženat se svojí první manželkou Blankou z Valois a toto chování se neslušelo, což později ve svých pamětech uznal i sám Karel IV.
Osudové ženy
Karel IV. byl celkem čtyřikrát ženat. Jeho první ženou byla jeho první láska Blanka z Valois, sestřenice Karla IV. Sličného, kterou si vzal ve svých sedmi letech a s níž měl dvě dcery. Blanka bohužel zemřela po pětadvaceti letech manželství a Karel zůstal bez mužského dědice.
A tak se musel porozhlédnout po nové manželce. Vyvolenou se stala Anna Falcká, jež skutečně Karlovi povila syna Václava, který se však bohužel nedožil ani dvou let. Navíc Anna Falcká dva roky po synovi také umírá a Karel se opět ocitá bez manželky a následníka trůnu.
Karel věděl, že mu běží čas, a tak v tužbě po zachování rodu se jeho zraky obrátily k dívce, kterou měl původně vyhlédnutou pro svého syna Václava. Byla jí Anna Svídnická, které v době sňatku bylo čtrnáct let. Páru se po pěti letech narodila dívka, kterou tři roky na to následoval vytoužený dědic Václav, jenž se již dožil dospělého věku a dějiny jej znají jako Václava IV. Při třetím porodu, opět chlapce, Anna Svídnická i s dítětem umírá.
Jeho čtvrtou a poslední ženou se stala Alžběta Pomořanská, kterou známe i jako Elišku. Právě o ní kolují legendy, že dokázala lámat meče. Alžběta měla s Karlem celkem šest dětí a jako jediná Karla přežila. Asi nejznámějším jejich potomkem byl Zikmund Lucemburský.
Málo známou skutečností je fakt, že Karel IV. měl nelegitimního syna, ke kterému se sám král přiznal. Jmenoval se Guillaume a o jeho osudu toho však není moc známo.
Stavitel a vášnivý sběratel
Za centrum své moci si Karel IV. zvolil české země, sídlem se stala Praha. Pokud se ptáte, proč zrovna české země, tak těch důvodů mohlo být hned několik. Jednak pro něj mohly představovat rodnou zemi, spjatou s jeho milovanou matkou, kterou musel v brzkém mládí nedobrovolně opustit. A pak to mohly být dopady vývoje ze 13. století, kdy byla zakládána nová města, vznikly kutnohorské a jihlavské doly, které umožnily panovníkovi důstojnou reprezentaci. Navíc v Karlově době západní země sužovala sáhodlouhá válka mezi Anglií a Francií, jež umožnila vzestup českých zemí.
Karel IV. pozval do Prahy nejlepší stavitele své doby, čímž Praha brzy přerostla všechna evropská města a soutěžit s ní mohl snad jenom Řím. Okolo Prahy nechal dokonce zbudovat vinice.
Jeho sen se pomalu stával skutečností. S jeho jménem jsou spjaty takové stavby jako Karlův most, Karlova univerzita, Nové Město pražské či Chrám sv. Víta (který však započal budovat již se svým otcem Janem Lucemburským).
O Karlovi se rovněž ví, že byl vášnivým sběratelem ostatků svatých. Pro tyto ostatky nechával budovat schrány. Pravděpodobně nejznámější takovou schránou je Karlštejn, jenž sloužil od určité doby jako schrána korunovačních klenotů.
Konec života
Karel IV. miloval turnaje, pravděpodobně to měl v krvi po svém otci a líbilo se mu vzrušení, které je doprovázelo. Možná si tím i připomínal dávné časy svého mládí, kdy bojoval po boku svého otce. Za turnaji se vydával tajně, inkognito, jelikož jako král se jich účastnit nemohl.
Pak ale jednoho dne byl zraněn a byl nucen se na několik měsíců stáhnout z veřejného života. Jeho život s největší pravděpodobností visel na vlásku a jen díky skvělým lékařům byl jeho život zachráněn.
Během svého života Karel utrpěl několik úrazů, což dokazují nejen kosterní pozůstatky, ale také dobové malby. Na nich můžeme vidět jeho přihrbenou postavu, vychýlený nos na jednu stranu či na stokoruně od Oldřicha Kulhánka lze vypozorovat sečnou ránu, jež se táhla z levé strany čela až pod pravé oko.
Karel IV. nakonec zemřel 29. listopadu 1378 na Pražském hradě na zápal plic. Jak bylo zvykem, jeho tělo prošlo balzamovací procedurou. Z jeho hrudníku bylo vyjmuto srdce, které bylo dáno do viscerální nádoby, jež se však nedochovala. Jedinou částí, která nebyla otevřena, byla hlava, mozek krále vyjmut nebyl.
Tak skončila pozemská pouť člověka, který byl během svého pohřbu poprvé označen Janem Očkem z Vlašimi za Otce vlasti.
NOVINKA roku 2024 vzdává hold Karlovi IV.
Karel IV. patřil k nejvýznamnějším a nejvýraznějším evropským panovníkům své doby. Od jeho úmrtí letos uplyne 645 let. Národní Pokladnice vzdává úctu tomto velikánovi dějin pamětní medailí úctyhodných rozměrů s individuálním číslem na hraně. Medaile je ražena v nejvyšší kvalitě a zušlechtěna ryzím zlatem 999/1000.
Pro více informací o pamětní medaili navštivte: PAMĚTNÍ MEDAILE KAREL IV.
