100. výročí československé měny na 1 kg ryzího stříbra

S hrdostí Vám představujeme jedinečnou stříbrnou medaili emitovaná u příležitosti jubilejního 100. výročí československé měny. Tato medaile byla vyražena do 1 kg ryzího stříbra (Ag 999/1000) a naleznete ji pouze v nabídce Národní Pokladnice!

• Revers vyobrazuje českého lva, tak jak byl nakreslen proslulým Alfonsem Mariou Muchou.
  
  
• Motivem aversu je 100leté výročí oslavující vznik měny a legendární dívka sázející lípu společně s podobiznou Aloise Rašína.

Numismat je zpracován v nejvyšší mincovní kvalitě a ražen speciálním leštěným razidlem, jehož pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Navíc díky vysokému reliéfu medaile můžete obdivovat každý detail této originální emise.

Objednávkou získáte:

• 1 000 gramů ryzího stříbra 999/1000
• Jistotu extrémně nízké limitace - pouhých 100 kusů
  
• Individuální číslování na hraně
• Unikátní zdobení laserem technikou Guilloché
• Luxusní dřevěnou kazetu včetně Certifikátu autentičnost

Československá koruna v roce 2019 oslavila významné jubileum, 100 let od svého vzniku. A za dobu své existence si prošla zajímavou historií. Proto věřímě, že tento numismat bude jedinoučnou ozdobou Vaší sbírky!

Kov:

Ryzí stříbro (Au 999/1000)

Průměr:

100 mm

Hmotnost:

1 kg (1000 g)

Kvalita:

Nejvyšší mincovní

Individuální číslování:

Na hraně medaile

Rok emise:

2019

Země:

Česká republika

Limitace:

100 ks

Československá koruna v minulém roce oslavila významné jubileum, 100 let od svého vzniku. A za dobu své existence si prošla zajímavou historií. Její příběh se začal psát v roce 1919, několik měsíců po rozpadu Rakouska-Uherska.

V době, kdy vznikal náš mladý stát, v jehož zájmu bylo co nejrychleji provést měnovou reformu a oddělit československou měnu od měny bývalého Rakouska-Uherska. Cílem bylo zabránit nekontrolovatelné inflaci, která by rozvrátila celý peněžní oběh. Za geniálním plánem měnové odluky a výměny peněz stál první ministr financí Alois Rašín.

Měnová reforma šla cestou snahy o zhodnocení oddělené měny. Při kolkování byla část předložených bankovek tudíž odebrána a stažena z oběhu. Zároveň se i zprvu zdálo, že se nová měna nebude jmenovat “koruna”, jelikož tento název měny existoval již v monarchii a byl znakem Rakouska-Uherska, od nějž se chtěli naši zákonodárci zcela distancovat. Padly takové návrhy jako československý lev, sokol, káně, denár, frank či tolar. Osud tomu však chtěl, že jí zůstal výsostný název “koruna“.

Československá koruna prošla v průběhu časů rovněž různými estetickými obměnami, za jejichž autorstvím se ukrývá nejedno slavné jméno. Na motivech nového oběživa se podílelo hned několik autorů. Nejznámějším je určitě Alfons Maria Mucha.

Co se týká ražby mincí, tak ty první uviděly světlo světa až v roce 1921, díky poválečnému stavu jediné mincovny u nás, v Kremnici. A tak první uvolněnou mincí do oběhu byl dvacetihaléř Otakara Španiela. Legendou se však stala kovová koruna, a to díky svému příběhu a 35letému oběhu. Mince vyobrazuje dívku, která sází lípu a byla v oběhu od roku 1957 do roku 1992. Československá koruna se tak navzdory všemu, stala nejen pevnou měnou, ale také symbolem státu a jeho suverenity.