Letošní ceny Paměti národa získá 5 výjimečných osobností. Přímý přenos můžete sledovat od 20:00 na ČT2 a RTVS 2.
Władysław Frasyniuk
Řidič autobusu stál u zrodu Solidarity ve Wrocławi, která se připojila ke stávkujícím v Gdaňských loděnicích hned v srpnu 1980. Těsně před vyhlášením válečného stavu dal příkaz k vybrání peněz z konta dolnoslezské Solidarity. Z wrocławské pobočky Polské banky odnesl 80 milionů zlotých. Po vyhlášení války se Władysław nejprve 10 měsíců ukrýval. V roce 1982 byl zatčen a odsouzen k šesti letům vězení. Polská státní bezpečnost podrobila odsouzeného krutým výslechům a mučení, Władysław však odolal. V roce 1984 byl propuštěn na amnestii, ale záhy opět uvězněn. Na svobodu byl propuštěn až v roce 1986. Od propuštění se snažil změnit politickou situaci navázáním formálního dialogu s tehdejší komunistickou vládou. Podařilo se vyjednat polosvobodné volby v roce 1989, v nichž Solidarita drtivě zvítězila. Władysław Frasyniuk se politicky angažoval i po nastolení demokracie.
László Regéczy-Nagy
Sloužil v maďarské armádě během 2. světové války. V roce 1949 získal místo řidiče na britském velvyslanectví v Budapešti. Díky tomu působil jako spojka mezi povstalci a západem během maďarské vzpoury proti komunistické vládě v roce 1956. László riskoval život, když společně s přítelem, pozdějším maďarským prezidentem Árpádem Gönczem propašoval na Západ poslední prohlášení revolučního předsedy vlády Imreho Nagye, který byl v roce 1958 popraven. László propašoval na Západ také spisy Istvána Bibóa, ministra revoluční vlády a politologa, s nímž byl v roce 1957 odsouzen na 15 let do vězení. Na svobodu se dostal po šesti letech díky intervenci generálního tajemníka OSN U Thanta.
Dietrich Koch
Teoretický fyzik Akademie věd z NDR v Lipsku se nedokázal smířit s ortelem odstřelu gotického kostela, který naplánovali v roce 1968 komunističtí soudruzi. Dietrich byl za protest před kostelem nejprve propuštěn ze zaměstnání. Nenechal se zastrašit. Se svým bratrem a disidenty připravil plakát, vyzývající k obnově kostela. Plakát pomocí spínače rozvinuli na závěrečné m ceremoniálu Mezinárodní soutěže S. J. Bacha, který přenášela televize. Policie „pachatele“ dopadla až po dvou letech. Během třiadvacetiměsíční vazby čelil Dietrich krutému nátlaku Stasi, aby udal spolupracovníky a podepsal spolupráci. Nátlaku odolal a byl odsouzen ke dvěma a půl letům vězení s následným umístěním na psychiatrii. V roce 1972 se mohl díky intervenci filozofa Carla Friedricha von Weizsäckera vystěhovat do západního Německa.
Dalma Špitzerová
Dalma a její sourozenci poklidně vyrůstali v Liptovském Mikuláši. Když se v roce 1942 začaly plánovat transporty do vyhlazovacích táborů, sehnal Dalme a jejím dvěma sestrám falešné doklady a poslal je do Maďarska. V Budapešti byla Dalma a její sestra zanedlouho objeveny a odeslány do internačního tábora. Sestry prošly několika zařízeními a po neúspěšných pokusech o útěk, skončila Dalma ve sběrném táboře v Novákách. Právě tam si zahrála svou první divadelní roli a slíbila si, že když přežije, stane se herečkou. Po vypuknutí SNP se jí podařilo uprchnout a přidala se k povstalcům. Po potlačení povstání odešla s partyzány do hor, kde setrvala až do osvobození. Následně se herečkou skutečně stala a po pádu komunismu v roce 1989 si založila soukromé herecké studio.
Miroslav Hampl
Miroslav nastoupil v 19 letech v roce 1952 do Jáchymovských uranových dolů. Fáral s mnoha politickými vězni, kterým pomáhal. Doručoval jim dopisy od rodin a přátel, nosil balíčky a teplé prádlo. Jednoho z nich dokonce provedl na svobodu. Jemu samotnému však útěk na Západ zhatil kamarád, který ho udal. Miroslav putoval do lágru Ležnice. V době zatčení vážil 50 kilo, po třech měsících měl pouhých 50. Jeho stav mu neumožnil plnohodnotně pracovat, a proto byl za trest umístěn do korekce, malé studené místnosti bez oken. Ráno odešel na šichtu a po ní rovnou do korekce. Přežil jen díky vězňům, kterým on sám v civilu pomáhal. Miroslav byl propuštěn v roce 1954. Brzy se zamiloval do své budoucí ženy Evženie, se kterou se usadili a společně zestárli v Šumperku. Miroslav je jedním ze zakládajících členů místní pobočky Konfederace politických vězňů.
Zapojte se do oslav 30. výročí od pádu komunismu i Vy a oslavte svobodu, která není samozřejmostí
17. listopadu v 17 hodin a 11 minut se rozezní zvony na všech kostelích a kaplích jako připomínka 30 let od pádu komunistického režimu. Máte-li možnost, pomozte organizaci Post Bellum v místních farnostech s organizací zvonění nebo oslovte vašeho starostu, aby v 17:08 pustil v místním rozhlase vzkaz Paměti národa.
Sdílejte fotografii, příběh, vzpomínku a označte ji #nezapomeňme
