Zlato je všude…jenže v malém množství
Forma výskytu zlata je v přírodě velmi ojedinělá. Na rozdíl od většiny jiných kovů se zlato na naší planetě nachází zpravidla ve své čisté podobě, nejedná se tedy o sloučeninu. Zlato se přirozeně vyskytuje v několika podobách: jako plíšek, drátek, valoun (nuget) nebo šupinka (zlatěnka). Zlatá ložiska vznikla vlivem hydrotermálních procesů. Tak se zlato vtrousilo do křemenných žil a vrostlo do pyritu. Eroze pak část ulpělého zlata uvolnila a drahý kov se dostal do říčních náplav, odkud jej lidé začali rýžovat. Možná Vás překvapí, že zlato najdeme téměř všude – v horninách, ve vodě i v útrobách zvířat. Vzácný kov se nachází dokonce i mimo naši planetu. Vesmír je plný železných meteoritů a měsíčního prachu, kde se taktéž zlato vyskytuje. Některé vědecké studie tvrdí, že jen v oceánech se ukrývá zlato v řádu milionů tun.
Třpytivý symbol života s dokonalými vlastnostmi
Čím to, že lidé k zlatu chovají až náboženskou úctu? Především je krásné. Svou barvou, leskem a čistotou odkazuje k dokonalosti a nadpozemskému významu. Zlato je symbolem slunce a spirituálního ohně. V celé řadě kultur napříč planetou označuje nejvyšší božstvo a zdroj veškerého života. V minulosti byl tento kov považován za dar bohů a kov králů. Zlatá barva asociuje jakési archetypální centrum života, střed, slunce, ústřední a nejvyšší bod hierarchie, kolem kterého se architektonicky tvoří veškerá realita.
Oblibu si zářivý kov získal i díky svým výjimečným vlastnostem. Jedná se o extrémně odolný kov, rezistentní vůči působení koroze, kyselin, zásad i solí. Interakční výjimku tvoří lučavka královská a rtuť. Zlato je kovem velice měkkým a je-li používáno pro výrobu šperků či předmětů, je kombinováno s tvrdšími kovy, např. se stříbrem, mědí, zinkem niklem nebo palladiem. Ryzost kovu se pak vyjadřuje v karátech. Ryzí zlato lze označit jako 999,9/1000 nebo jako 24karátové. Zlato je hojně užíváno také k plátování, chcete-li k pozlacování. Jediný gram zlata lze totiž rozválet v plát o ploše 1 m². Zušlechtění zlatem výrazně zvyšuje odolnost základního kovu a tím i hodnotu pozlaceného předmětu. Zlato je díky svým antikorozním vlastnostem skvělým pomocníkem v oblasti počítačového průmyslu. Žlutý kov se užívá pro zlacení elektricky vodivých kontaktů, kde často vzniká oxidace. Zlato je díky své zdravotní nezávadnosti oblíbené také mezi zubaři.
Zlato – výsada vyspělých civilizací
Názory vědců na první objevy nalezišť zlata se liší. Někteří odborníci tvrdí, že přírodní zlato se objevilo už v Paleolitu, tedy 40 000 let před naším letopočtem. Kdy se poprvé začalo zlato zpracovávat je však pro vědce stále záhadou. S jistotou dnes víme, že zhruba 5000 let př. n. l. bylo zpracování zlata rozšířené ve většině vyspělých kultur. Nejslavnější ukázkou zlatnictví té doby je bezesporu nález hrobky Tutanchamona, egyptského faraona, který zemřel v pouhých 18 letech. Jeho hrobka zlatem doslova přetékala. Nalezené šperky, rakev, trůn, zlatá maska a mnoho dalších ozdob a věcí denní potřeby bylo zhotoveno z více než 9 tun zlata! Ostatně právě zlato, respektive jeho odcizení z královských hrobek mělo být důvodem pádu této pokrokové civilizace.
Když bylo zlata ještě dost…
Obliba zlata se projevila i v dalších vyspělých kulturách. Aztékové a Inkové stavěli zlaté paláce, oblékali si zlaté hábity a jejich těla zdobily zlaté šperky.
Věhlas zlata a jeho vlastnictví jakožto symbolu bohatství a moci se šířil i na území, kde se žlutý kov přirozeně nevyskytoval. Jednalo se například o Mezopotámii. Babyloňané, Sumerové a asyrští vladaři proto zlato dováželi především z íránského pohoří Zangros. Už starověké civilizace byly ve zpracování zlata velice pokrokové. Tehdejší odborníci znali cizelování, letování, odlévání zlata metodou ztraceného vosku, a dokonce i zlacení pomocí jednoduchého galvanického článku.
Zlato se čím dál častěji stávalo důvodem pro budování obchodních tras i přímou obchodní expanzi. Ač bylo ve Starověku zlata dostatek, vždy bylo považováno za vzácné, a proto se nikdy nepoužívalo jako běžný prostředek směny.
První zlaté mince
Zlaté mince v dnešním slova smyslu poprvé začali razit Lýdové v Malé Asii asi 700 let př. n. l. Nejednalo se ovšem o mince z čistého zlata, nýbrž o elektrum, tedy slitinu stříbra a zlata.
Zatímco Řecko se ve zlatě téměř topilo, Římská říše zlatými zásobami rozhodně nedisponovala. A právě jejich touha po vzácném kovu byla jedním z důvodu vypuknutí 2. punské války mezi Římem a Kartágem, soupeřů, kteří se snažili ovládnout zlatonosnou oblast ve starověké Hispánii. Římané používali zlato nejen pro ražbu mincí a výrobu šperků, ale také pro výrobu zubů.
Zlaté Jílové
Ani naše země nebyla o objevy zlata ochuzená. Kvantita nalezeného zlata nebyla nijak závratná a o zlaté horečce nemohla být řeč, ovšem pár zlatonosných lokalit se našlo o i nás. Pravděpodobně nejvýznamnější naleziště se nacházelo v okolí Jílového u Prahy. Dle historických pramenů zde byly první zlaté nálezy objeveny už v pozdní době kamenné. Další záznamy o získávání zlata se datují do doby bronzové. Ve druhém století př. n. l. tu zlato těžili pravděpodobně i Keltové, kteří razili i zlaté mince. Kdybyste se pídili po tom, odkud se vzal název „Jílové“, zdroje by Vás opět přivedly ke zlatu. Cenný kov se zde totiž získával tzv. „jílováním“, technikou rozplavování jílovitých usazenin. Další zlaté období u nás nastalo ve 14. století. Blyštivý kov se těžil v okolí Nepomuku, Teplé a Sedlčan. Odhaduje se, že prostřednictvím hlubinné těžby bylo získáno asi 40 tun zlata. Po husitských válkách byla většina zlatých ložisek vytěžena a poslední záznamy o těžbě byly zaznamenány v 17. století. Jistě si v této souvislosti vybavíte Rudolfa II., který byl zlatem doslova posedlý. Jeho sbírky obsahovaly stovky zlatých předmětů a v zájmu alchymistů, působících na panovníkově dvoře, byla masová výroba zlata. Snad také proto získalo naše hlavní město přívlastek Zlatá Praha.
Zajímá Vás, proč je zlato považováno za bezpečný přístav v době ekonomické nestability? Co je to zlatý standard a kam si v době války nepřátelé nacistického Německa zlato ukrývali? Sledujte naše webové stránky!
