Unikát – medaile v puku jako upomínka na MS v ledním hokeji 2023!
Právě prožíváme hokejový svátek. Koná se již 86. mistrovství světa v ledním hokeji, jehož součástí je i česká reprezentace. Národní Pokladnice vydala na památku této mimořádné události vskutku tematický numismat. Medaile, jejichž design byl vytvořen ve spolupráci s IIHF, a jež jsou vsazeny do pravého hokejového puku!
Puk nese na své aversní a reversní straně pamětní medaile, které symbolizují letošní pořadatelské země. Obě medaile jsou zpracovány v oblíbené kvalitě Antique Finish a zušlechtěny ryzím stříbrem 999/1000. Pamětní medaile se pyšní limitací pouhých 2023 kusů a k dostání je pouze v Národní Pokladnici!
Pro více informací o medaili v puku navštivte: PAMĚTNÍ MEDAILE V PUKU
Pohled do historie českého hokeje
Lední hokej se dodnes řadí v České republice k nejoblíbenějším a nejsledovanějším sportům. Jeho počátky sahají do přelomu 19. a 20. století, kdy se nejprve hrál tzv. bandy hokej, který byl posléze nahrazen hokejem kanadským.
Čechy byly rovněž jednou z prvních zemí v mezinárodní hokejové federaci, která byla založena v roce 1908. Ve stejném roce vznikla i národní federace.
V roce 1911 se česká reprezentace zúčastnila svého prvního mistrovství Evropy, kde vyhrála první místo.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se československému hokeji na mezinárodní scéně vcelku dařilo. Výjimkou byly olympijské hry, kde tým stále narážel na suverénní kanadský tým.
V roce 1932 byl v Praze otevřen první stadion s ledovou plochou u nás. O rok později dokonce hostil první mistrovství z celkových čtyř. Postupem doby byl vyhlášen Národní kulturní památkou, a nakonec bohužel zbořen.
Ve stejné době se stále více do podvědomí dostával jeden z nejslavnějších klubů u nás. Jednalo se o LTC Praha, který byl postrachem své doby a mnoho hráčů odtud bylo součástí reprezentace. Hráči, kteří za tento klub nastupovali, jsou dodnes považování za tzv. zlatou generaci.
Jeden z nejtragičtějších okamžiků v našich hokejových dějinách se odehrál v roce 1948, kdy při cestě na přípravný turnaj z Paříže do Londýna spadlo nad kanálem La Manche letadlo s šesti československými hokejisty.
50. léta se nesla v duchu strachu, kdy režim z obavy z emigrace hráčů rozhodl, že českoslovenští hokejisté se nebudou účastnit mistrovství světa. Bylo tomu tak nejen v roce 1950, kdy došlo k pozatýkání části reprezentace, ale i v roce 1951 či 1953, kdy hráči museli držet smutek za smrt Klementa Gottwalda.
V 60. letech tempo světovému hokeji udávala sovětská sborná, nicméně národní tým byl v těsném závěsu. V nešťastném roce 1969 se v Československu mělo odehrávat dlouho očekávané mistrovství, které však z politických důvodů bylo postoupeno Švédsku. Někteří naši hokejisté na protest proti okupaci přelepili páskou rudou hvězdu ve znaku na dresu.
Hokej se i v následujících letech stal jakousi cestou, jak se postavit Sovětskému svazu a svým způsobem národ stmeloval.
Plody úspěchu začal československý hokej sklízet v průběhu 70. let. V této době dokonce několik předních hokejových hráčů emigrovalo do zahraničí, aby zkusili své štěstí v NHL.
Masivní odliv hráčů nastal po listopadu 1989, převážně do NHL. O pár let později došlo i k rozdělení Československa, což logicky vyústilo i v rozdělení československé reprezentace.
Za dobu své existence československý hokejový tým byl na 16 olympijských hrách, z nichž domů přivezl 8 medailí – 4 stříbrné a 4 bronzové. Účastnil se 43 mistrovství světa, kde se umístil 6x na prvním místě, 10x na druhém a 14x na třetím místě.
90. léta se nesla již v duchu českého hokeje, kdy nejvyšší soutěž ovládli hráči Vsetína a rovněž se v této době formovala nová zlatá generace. Ta nejprve zvítězila na mistrovství světa ve Vídni v roce 1996 a poté v roce 1998 na olympijských hrách v Naganu, což je dodnes považováno za náš největší hokejový úspěch.
Po Naganu, které bylo symbolem hokejového úspěchu u nás, se český hokej hřál na výsluní ještě v letech 1999 – 2001, která společnost dodnes označuje za „zlatý hattrick".
I přesto, že se od té doby český hokej potýká s méně úspěšnými léty, český národ stále věří v návrat na špici a navázání na dlouholetou úspěšnou tradici jednoho z našich nejúspěšnějších a nejoblíbenějších sportů.