Marie Terezie na minci z ryzího zlata

Marie Terezie, slavná panovnice a jediná žena v historii, která usedla na český trůn. Hrdá a ctižádostivá vladařka habsburské říše právoplatně zvěčněná v ryzím zlatě. Proslula především významnými reformami v oblasti soudnictví, finančnictví a školství. Přispěla k rozvoji průmyslové výroby, zavedla jednotnou soustavu měr a vah a také jednotnou měnu.

Jedním z jejích mnoha odkazů, kterými zanechala nesmazatelnou stopu nejen v českých, ale i ve světových dějinách, je i ražba stříbrných mincí (tolarů).

• Na reversu mince je vyobrazena Marie Terezie, rok ražby a opisný text ve znění: Maria Theresia 1717-1780

• Na aversu je vyobrazen státní znak emitenta a nominální hodnota

Díky svému výjimečně malému průměru 11 mm patří mezi nejmenší zlaté mince světa! Ražba takto drobných mincí ještě nedávno nebyla technicky vůbec možná. Dnes však tyto emise patří mezi sběrateli k nejvyhledávanějším! Díky malému rozměru si totiž pravou minci z ryzího zlata může dovolit téměř každý.

Objednávkou získáte:

• Zlatou minci raženou do ryzího zlata
• Nejvyšší mincovní kvalitu
• Vyhledávaný průměr 11 mm

K této minci, která vyzdvihuje jednu z nejvýznamnějších, světově proslulých žen, získáte také Certifikát autentičnosti.

Kov:

Ryzí zlato (Au 999/1000)

Průměr:

11 mm

Hmotnost:

0,5 g

Kvalita:

Nejvyšší mincovní

Nominální hodnota:

100 franků

Země původu:

Pobreží slonoviny

Rok emise:

2017

Marie Terezie (celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna) přišla na svět 13. května roku 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera císaře a krále Karla VI. a Alžběty Kristýny. Protože v rodině nebylo žádného mužského potomka, stala se zároveň nástupcem panovníka habsburské monarchie.

Ve svých 19 letech, se Marie Terezie provdala za korunního prince lotrinského vévodství, Františka I. Lotrinského, ač šlo o sňatek domluvený mezi jejich rodiči, Marie Terezie svého manžela hluboce milovala. Roku 1740 se Marie Terezie na základě tzv. pragmatické sankce ujala vlády nad habsburskou monarchií.

Její nástupnictví ovšem téměř okamžitě zpochybnilo několik zájemců o území monarchie. Pruský král Friedrich II. ještě téhož roku zaútočil na Slezsko, další útoky pak přišly ze strany bavorského kurfiřta Karla Albrechta, Francie či Saska – a tím začala osm let dlouhá válka
o habsburské dědictví (1740-1748).

V roce 1741 Marie Terezie byla korunována královnou uherskou a o dva roky později královnou českou. Její manžel František I. Štěpán Lotrinský byl roku 1745 zvolen a korunován římským císařem. Marie Terezie, ač byla často nazývána císařovnou, tento titul nikdy neměla. Přestože byla habsburskou vládkyní, nemohla být korunována císařovnou, neboť byla žena. Titul císařovny-manželky pak z hrdosti odmítla.

Přinucena neutěšeným hospodářským stavem habsburských zemí a zároveň ovlivněna novými myšlenkovými proudy, zavedla Marie Terezie postupně celou řadu osvícenských reforem, které vedly k modernizaci habsburské říše: vybudovala stálou armádu a centralizovala vládu do rukou císařských úředníků, kteří se zodpovídali přímo panovnici. Ustanovila nový trestní zákoník, zavedla základní evidenci obyvatel, označení domů a pozemků, změnila systém výběru daní. Vystavěla špitály, kde se prvně v historii očkovalo proti neštovicím.

Pošty a obchody spojila sítí zpevněných silnic, zavedla jednotnou měnu. Také uvedla v platnost Všeobecný školský řád, který stanovil mimo jiné všeobecnou vzdělávací povinnost (nikoli povinnou školní docházku, jak se velmi často mylně uvádí – neklade důraz na denní docházení do školy, ale na prokázání znalostí u závěrečných zkoušek: žák musel umět číst, psát, počítat a znát náboženství).

V roce 1765 František I. Štěpán Lotrinský zemřel, Marie Terezie byla hluboce zasažena jeho smrtí a až do konce života už nosila jen smuteční šaty. Ke spoluvládnutí přizvala svého nejstaršího syna Josefa II., který se po její smrti stal jejím následníkem. Marie Terezie zemřela 29. listopadu roku 1780 a je pochována v kapucínské kryptě ve Vídni vedle svého manžela.