Majestátní Velká Sfinga v ryzím zlatě

Když se řekne Velká Sfinga, každý z nás se v mysli přenese do starodávného Egypta, k břehům Nilu, do doby faraónů a představí si majestátní záhadnou sochu, která má tělo lva s lidskou hlavou a mužskou tváří. Hlavu zdobí charakteristická pokrývka faraónů nazývaná „nemes“, jež byla symbolem moci.

A právě tuto významnou památku dávné minulosti bychom Vám rádi představili prostřednictvím unikátní zlaté mince s motivem Velké Sfingy v Gíze. Jedinečná mince byla vyražena do 3,11 g ryzího zlata 999/1000 speciálním leštěným razidlem v nejvyšší mincovní kvalitě a její průměr činí 18 mm.

Avers zobrazuje oficiální pečeť státu Niue, hodnotu mince a rok 2021, tedy rok, kdy byla vydána.

Revers zdobí motiv majestátní Velké sfingy v Gíze a opis „WONDER OF THE WORLD“, v překladu „Div světa“.

Objednávkou získáte:

• 3,11 gramů ryzího zlata 999/1000
• Průměr 18 mm
• Velmi nízkou limitaci - k dispozici je pouze 1000 mincí pro celý svět
• Nejvyšší mincovní kvalitu
• Certifikát autentičnosti

Neváhejte a objednejte si jeden z pouhých 1000 exemplářů!

Kov:

Ryzí zlato 999/1000

Průměr:

18 mm

Hmotnost:

3,11 g

Kvalita:

Leštěné razidlo

Nominální hodnota:

5 NZD

Země původu:

Niue

Rok emise:

2021

Limitace:

1000 ks pro celý svět

Velká Sfinga v Gíze je jednou z nejstarších památek na světě, které kdy byly stvořeny člověkem. Kolosální vápencová socha leží na západním břehu Nilu v Gíze v okolí impozantních pyramid. Komplex byl postaven na důležité křižovatce mezi Dolním a Horním Egyptem na okraji pouště.

Impozantní památník nechal pravděpodobně zhotovit egyptský faraon Rachef ze 4. dynastie kolem 26. století př. n. l., přičemž socha měla zobrazovat jeho tvář. Sfinga byla vytesána z jednoho kusu vápence a díky svým úctyhodným rozměrům 73 m délky, 20 m výšky a 19 m šířky patří mezi největší sochy na světě. Její stavba byla ovlivněna egyptskou mytologií, v níž nadpozemské bytosti byly zobrazovány jako hybrid člověka a zvířete. Sfinga má lví tělo s lidskou hlavou a mužskou tváří. Hlava je zdobená charakteristickou parukou faraónů.

Zbytky červeného pigmentu nalezené na její tváři a modrý a zlatý pigment na pokrývce její hlavy naznačují, že Sfinga byla kdysi barevná. Egyptologové odhadují, že její stavba trvala 3 roky a na jejích pracích se podílelo kolem 100 dělníků s kamennými kladivy a měděnými dláty. Originální název Sfingy není dodnes znám. V období Nové říše (16. - 11. století př. n. l.) byla považována za podobiznu slunečního boha Harmachise, zvaného „Hor na obzoru“.

Velká sfinga se během svého dlouhého života stala několikrát obětí egyptského písku. První doložený pokus o vykopání pískem pohřbené Sfingy proběhl ve 14. stol. př. n. l. na popud faraona Thutmose IV. Během následujících tří tisíciletí, však byla opět pohřbena pod nánosy navátého písku. Teprve ve 20. letech 20. století byla zcela vykopána.